„Když má uchazeč o policejní práci dvě nohy, dvě ruce, tak nevadí, že je tlustý. Proč ho nevzít a jako první úkol mu zadat, že shodí deset kilo,“ říká Oldřich Martinů. Současnou vyhlášku o lékařských prohlídkách změníme, tvrdí. Policejní vedení nedávno oznámilo, co je pro něj letos důležité. Chcete mít například více policistů v ulicích. Jak to ale chcete udělat, když od policie odchází tolik lidí?
Současně také policisté přicházejí, loni jsme nabrali rekordní počet. To, že nám teď chybí pět tisíc lidí, je očekávaná generační obměna těch déle sloužících a starších, kteří to navíc dlouhodobě avizovali.
Dobrá, ale jak zařídíte, aby i přes odchody bylo více policistů v ulicích?
Uděláme nábor nových a současně udržíme ty, na nichž nám záleží.
Co třeba novinka v podobě povinného vysokoškolského vzdělání pro vyšší šarže? Tím přijdete především o starší, zkušené policisty, kterým se už nechce studovat. Přitom jich může být kvůli jejich zkušenostem škoda.
Tohle ale vědí už od roku 2003. V roce 2005 měl nabýt účinnosti nový zákon, věděli, jaké budou mít podmínky. Přitom spousta z těch, kteří si mohli vzdělání doplnit, ani nezačala.
Takže je to jejich chyba?
Dá se to také tak říct.
Nemáte pocit, že se naopak zmírňují kritéria pro příjem nových policistů? Třeba u psychotestů? Dříve se lidé, kteří jimi neprošli, mohli k policii hlásit znovu až po dvou letech. Teď se tato hranice snížila. Proč?
Psychotesty jako takové jsme neměnili. Kritéria zmírňovat nemůžeme. Důraz v psychotestech je kladen na vyloučení psychopatologie. Občas ale přijdou lidé, kteří chtějí dělat u policie, je u nich vyloučená psychopatologie, ale podle vyšetření nejsou dost zralí. Ti pak můžou přijít po roce znova.
A jak je to u lékařské prohlídky a u fyzických testů?
To je problém. Lékařská prohlídka totiž vůbec nebere v potaz současný zdravotní stav populace. Když potřebujeme specialistu na počítačovou kriminalitu, opravdu nevadí, že má alergii nebo problémy se zády. Podle současných kritérií ho ale nemůžeme vzít. Do června proto chceme vyhlášku o lékařských prohlídkách upravit.
A co se týče fyzických testů?
Mně se nelíbí, když přijde zdravý, nadějný uchazeč, projde psychotesty, ale nemůže k nám, protože je třeba tlustý. Jestliže má dvě nohy, dvě ruce, tak může trénovat. Proč ho nevzít a jako první úkol mu zadat, aby shodil deset kilo?
Co když to nesplní?
Odejde. Je to kritérium hodnocení – když je nesplní, bude muset odejít. V době, kdy máme podstav, bychom neměli uchazeče zbrkle odmítat. Zase si ale nemůžeme dovolit mít policistu, který není fyzicky zdatný.
Policie rozjíždí náborovou kampaň. Není v rozporu s vyhláškou některých měst o zákazu distribuce letáků na ulicích? Policisté dostali letáčky a vizitky, které by měli rozdávat lidem na ulicích.
V žádném rozporu nejsme. Nefunguje to tak, že by policisté aktivně chodili po ulicích a nabízeli letáky. Navíc je to dobrovolné, nikoho k tomu nenutíme.
Letáky prý dostali i policisté, kteří nepracují v uniformách, neprozradí se tím?
Když už o něm někdo bude vědět, že je policista, tak mu to klidně může dát. Účelem téhle akce je i to, aby se o ní více dověděli samotní policisté. Tahle část kampaně je zaměřena i na naše vlastní lidi.
Odliv lidí zasáhl některé klíčové složky. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Služba pro odhalování korupce – špatná situace, málo lidí. Přitom řeší ty nejzávažnější zločiny. Co s tím?
Generační obměna se dotkla i jich. Na ÚOOZ chybí sto lidí z pěti set, osmdesát na ÚOKFK (Útvar odhalování korupce
a finanční kriminality, pozn. red.).
To je ale v případě ÚOOZ docela průšvih.
To není průšvih, vždyť tam zůstalo čtyři sta lidí. Otázkou je, co se tam dělo a co se tam děje teď. Důležité je, aby tady nepřestala práce na rozdělaných případech a kauzách.
A jak to chcete dělat, když opět chybějí lidé?
Uvedu příklad. Jeden odbor řeší závažný případ, druhý méně závažný. Tak tamodtud vezmu dva lidi a řeknu jim: „Tady se teď budete zabývat tímhle.“
Ale když seberete lidi z jednoho odboru, tak se zhorší situace zase tam...
Když přestanou pracovat třeba týden na nějakém případu a jdou řešit jiný, tak se to dá zvládnout. Ale souhlasím, že když někde z pěti set lidí chybí sto, tak je to problém. Ti, co tam zůstali, musejí víc pracovat a jejich šéfové to musejí organizačně udělat tak, aby nejdůležitější kauzy byly dotaženy do konce.
Jak hodnotíte zrušení Finanční policie? Rok poté, co neexistuje, zabavila policie zločincům 700 milionů korun, předtím to ale bylo dvakrát tolik: 1,5 miliardy.
Ten rozdíl vypadá jasně, ale je to trochu jinak. V té miliardě a půl byly některé věci sice předběžně zajištěny, ale ty kauzy nakonec nebyly dotaženy do konce. A muselo se to pak vrátit. Takže to konečné číslo nebyla miliarda a půl, bohužel.
Podle vás se tedy některé kauzy dělaly zbytečně nebo špatně?
Nekvalitně, to mohu říct. Smyslem je, aby se zajišťovalo pouze tam, kde to je nezbytně nutné. Protože je špatné, když se něco zajistí, trestní řízení se nedotáhne do konce, a stát vám to pak vrací. Spíše se to teď zaměřuje na kvalitu než na kvantitu. Ostatně počkejme si na rok 2009.
Zpátky k ÚOOZ. Proběhlo nějaké loučení s bývalým ředitelem Janem Kubicem?
Mělo být, a neproběhlo.
Údajně jste mu o tom měli říct až několik hodin před akcí a on odmítl přijít…
Poslal jsem za ním tehdy dva lidi, protože mi Kubice nebyl schopen čtrnáct dní dát vědět, jestli přijde, nebo ne. Nechával jsem mu vzkazy, ale on na to nereagoval. Chtěl jsem se s ním opravdu sejít, proto jsem pro něj poslal, abych měl jistotu, že o tom ví.
A on odmítl?
Myslím, že se s ním dotyční tehdy ani nepotkali. Mluvili s manželkou, ale on prostě nepřišel. Neznám jeho telefon, takže nemám, jak se s ním spojit. Ale je to škoda.
Podle našich informací je Kubice odposloucháván, víte o tom?
Kdybych to věděl, tak bych tady nemohl sedět. Policejní prezident nemůže znát takovéhle informace. A ani mě to nezajímá.
Na druhou stranu tenhle člověk, který šetřil nejzávažnější případy a vyhrožovali mu zabitím, nemá po odchodu od ÚOOZ ochranku. Je to normální?
Já třeba ani nevím, že by měl svoji ochranku na ÚOOZ.
Měl. Pak odešel a už ji nemá.
Je možné, že požádal o ochranu v době vydání Kubicovy zprávy, já to nevím. Ale teď je soukromá osoba, a jestli o ochranu nepožádal v rámci nějakého trestního řízení, tak ji prostě nemá.
Takže policie se o to nestará?
Pokud u nějaké osoby v rámci trestního řízení hrozí nebezpečí, tak se jedná o ochraně, to je standardní postup. To má na starosti speciální útvar, já se tím nezabývám. Ale přistupuje se k tomu stejně, když jste civilista, policejní prezident nebo šéf útvaru.
A kdyby o ochranu požádal, dostal by ji?
Muselo by to být v souvislosti s nějakou vyšetřovanou kauzou.
Jak se díváte na to, že vaši dva náměstci Jiří Houba a Tomáš Kužel pracovali za komunismu na správě StB?
Oba mají čisté lustrační osvědčení, takže já v tom nevidím žádný problém.
Problém je v tom, že pracovali u StB.
U policie pracuje přes šest tisíc lidí, kteří prošli takzvanou Lípou. To byla 5. správa StB, ochranka. Tou prošel i náměstek Houba. Oba moji náměstci prošli kontrolou NBÚ. Pro mě jsou naprosto v pořádku, nevím, proč se k tomu po dvaceti letech vracet.
Ministr Langer po svém nástupu na vnitro ale prohlásil, že chce očistit policii právě od lidí, kteří pracovali v StB…
Podle mě v tomhle případě nejde o žádnou spolupráci s StB. Tehdy to byl federální útvar policejního sboru, který s StB neměl nic společného. Dnes platí lustrační zákon, který udává přesná pravidla, podle něho jsou oba mí náměstci v pořádku. Vyčítat někomu nad rámec zákona, že před 20 lety někde pracoval, je nesmysl. Já předpokládám, že s tímhle už se Česká republika vypořádala.
Policie nedávno slavně vyhlásila velké snížení počtu odposlechů. Jak se toho dosáhlo?
Klade se teď větší důraz na kontrolu vyšetřování. Když jsem hodnotil jednotlivé případy, tak jsem se setkával s tím, že k odposlechům se sahalo dříve, než byly vyhodnoceny další možnosti, jako výslechy svědků, sběr důkazů, ohledání místa činu.
Znamená to, že v minulosti byly odposlechy nařizovány zbytečně?
Mohlo to tak být. Vždy to ale bylo v souladu se zákonem a posvěceno soudem. Ještě k tomu snižování. Je potřeba si uvědomit, že v podstatě každý zločinec dnes používá mobil, což dřív nebývalo. A my musíme vyhodnotit, kdy se jedná o bezpečnost a kdy jsou důležitější základní práva.
Takže nejde o trend, že by se to číslo snižovalo každý rok…
Teď jsme ve stadiu, kdy na to klademe důraz, ale příští rok to zase může být naopak.
Policii trápí úniky ze spisů. Teď nedávno například zveřejnil deník MF Dnes přepisy SMS zavražděného podnikatele Františka Mrázka. Ty musel mít od policistů. Jak tomu zabránit?
Já nebudu odpovídat na konkrétní kauzy, to jde mimo mě. Obecně jsou úniky informací velký problém. Vyšetřující policisté jsou ti poslední, kdo by na jejich úniku měli zájem. Většinou to dělají spíš advokáti, a ovlivňují tak vyšetřování ve prospěch svých klientů.
Ale úniky se týkají i policistů, to nemůžete popřít.
Ano, máme na to sice kázeňské pravomoci, ale přesto se to děje. To je spíš na šéfech oddělení, aby sledovali práci svých lidí na kauzách.
A když na únik přijdou?
Tak ho prošetřit a toho člověka okamžitě vyhodit. Takoví lidé u policie nemají co dělat. Třeba z Národního protidrogového úřadu žádné informace neutíkají, protože si vedou dobře a informace prostě nikdo nevynáší.
Policie má tento rok v úmyslu zaměřit se na potírání běžné kriminality, která nejvíc obtěžuje lidi. Neodvrátí se kvůli tomu pozornost policie od velkých případů?
Víc policistů na ulicích a potírání běžné kriminality jsou důležité věci, které navíc neovlivní vyšetřování ÚOOZ a dalších útvarů. To je záležitost okresů, krajů. Vezměte si to třeba z pozice lidí na malém městě – je víc obtěžuje to, že dostali přes hubu v hospodě, než že támhle v Praze někdo někoho zabil. Pro lidi je důležitější pocit bezpečí v ulicích, a ne to, že si v novinách přečtou o nějaké kauze, která je tam jen kvůli zvýšení nákladu.
Takže kauzy jako biolíh nebo „pět na stole v českých“ nejsou důležité?
Tak jsem to nemyslel. Ale stav některých těchto kauz svědčí o kvalitě jejich dosavadního vyšetřování.
Že nejsou dotaženy, že chybí potrestání viníků?
Tak. K čemu nám je spousta neprověřených informací, když se pak ta kauza nedotáhne. Já ty velké případy nechci bagatelizovat, já jen říkám všem policistům: dělejte to, co máte, a dělejte to pořádně. A pokud máte velkého gaunera, tak ho doveďte k soudu tak, aby ho ten soud odsoudil.
***
Oldřich Martinů (42)
Policejním prezidentem se stal 1. června 2007, když nahradil Vladislava Husáka. Martinů pracuje u policie od roku 1984. Absolvoval praporčickou školu u Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti (1986–1988), fakultu veřejné bezpečnosti na Vysoké škole SNB (1988–1990) a Právnickou fakultu UK v Praze (1990–1995). V roce 1997 byl jmenován šéfem Národní ústředny Interpolu v Praze. Rodák z Humpolce je ženatý a má dvě dcery.
Foto: Robert Zlatohlávek
