Voňavé kaštany oznamují začátek adventu

Pečené kaštany si drží své pevné místo na českých vánočních trzích. Zároveň se v posledních letech staly i součástí jídelníčku špičkových hotelů a jejich spotřeba v sezoně, která trvá od listopadu do února, každoročně roste.      
    
Jedlé kaštany pečou pouliční prodejci snad na všech adventních slavnostech. Voní na dálku, hřejí v rukou i žaludku. Lze z nich připravit mnoho sladkých i slaných pochoutek a dokonce nápojů. 

Lékaři vyzdvihují, že kaštany jsou nejen chutné, ale i zdravé. Vhodné jsou také pro diabetiky, protože neobsahují žádné fruktózy ani glukózu. Odborníci poukazují na jejich kladný vliv na žaludek, žíly, mozek a srdce.Obsahují minimální podíl tuků, zato velké množství škrobu, proto se využívají k výrobě kaštanové mouky. Právě z ní, medu a karamelu kdysi kuchaři v jižní Francii připravili první nugát.     

ČTĚTE TAKÉ: Ořechová rozcvička před vánočním pečením

Dříve se používaly na nádivky, kterými se plnily posvícenské husy. Američané by si bez kaštanové nádivky nedovedli představit krocana na Den díkuvzdání. Vařené se podávají jako příloha k masu - zejména ke zvěřině. Přidávají se do dortů, pudinků, chleba, pečiva i zmrzliny. Také se konzervují v cukerném sirupu a vyrábí se z nich i likér. Specialitou jekaštanové pivo či víno, které lze ochutnat na Korsice.   

Jedlé kaštany v Česku? Už od renesance

Kuchař pražského hotelu Alcron Roman Paulus doporučuje polévky či omáčky zkaštanů. "Změklé se vaří s celerem a kuřecím vývarem dochuceným rozmarýnem, hosté si takovou pochoutku pochvalují," řekl Paulus. Podle něj se žádný špičkový hotel bez jedlých kaštanů neobejde. "Za komunismu to byla rarita, ale není to žádná novinka, v jídelníčku našich babiček byly tyto sladké plody běžné," dodal. 

Krásné kaštanovníky seté rostou i v Česku. Některé pamatují dobu renesance. Nejstarší doložená zpráva o stromech u Kamencového jezera nedaleko Chomutova pochází z roku 1679. Dodnes alej existuje a rostou v ní asi nejmohutnější kaštanovníky v Česku, některé mají obvod kmene větší než šest metrů. Zatímco na jihu Evropy mají kaštanovníky hospodářský význam, v Česku se pěstují spíš pro okrasu. Popularita pečených sladkých kaštanů však vedla k tomu, že je lidé stále častěji v parcích sbírají.     

Největší kaštanový sad v zemi se nachází v Nasavrkách na Chrudimsku. "Sklizeň skončila před třemi týdny, úroda sice nebyla nijak mimořádná, ale nebyla na druhou stranu ani bídná jako v roce 2001," řekl Ondřej Pavlík, zástupce ředitele Základní školy v Nasavrkách. Právě školáci plody sbírají. Sad patří městu, ale vydělané peníze za sběr se do školy vrátí v podobě pomůcek. "Zisk činí obvykle kolem 9000 až 10.000 korun, kilogram seprodává zhruba za 30 korun," doplnil Pavlík.   

Syrové jsou trpké

Sad je v době sklizně uzavřen, obyvatelé města ale neodolají a pro pár kousků se sehnou. "Kaštanů je tolik, že pro tu trošku neubude. Nejsme žádní hlídači, takže nikoho netrestáme," poznamenal Pavlík. Plody z Nasavrk míří na vánoční trh například do Prahy. "Zatímco většina lidí je ochutnává až kolem svátků, u nás už jsou jich lidé na Vánoce přejedení. Není to tu taková vzácnost jako v jiných městech. Nasavrčtí je jedí teď, dokud jsou čerstvé," popsal Pavlík.  

Kdo neodolá a zkusí kaštan přímo zpod stromu, bude zklamán. Syrové plody jsou nepříjemně trpké, teprve tepelně upravené jsou vhodné ke konzumaci.Vyhnout by se jim však měli ti, kteří se snaží zhubnout, jsou totiž podobně jako jiné vánoční pochoutky velmi kalorické.

Foto: Profimedia, Lucie Pařízková