Pohled Česka
Německé mýto může být pro nás diskriminační, nastínil premiér

Česko nemá z německého mýtného pro osobní auta žádnou radost, uvedl premiér Bohuslav Sobotka před setkáním s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a slovenským ministerským předsedou Robertem Ficem v Berlíně. Považuje ho za diskriminační. Německá kancléřka to v pondělí na společné tiskové konferenci odmítla. Zpoplatnění německých dálnic podle ní není diskriminační vůči zahraničním řidičům.

"Já teď mohu jasně říci, že nám ten německý záměr nedělá žádnou radost a vidíme v tom riziko diskriminace pro naše subjekty," řekl Sobotka českým novinářům. Německo má podle něj samozřejmě právo zavést dálniční poplatky pro osobní auta. Systém by měl ale být stejný pro všechny. "Tady v tom Německu je návrh, aby si Němci zaplacený poplatek mohli odečíst od jejich německé daňové povinnosti, což se nám jeví jako diskriminační," podotkl.

Merkelová to vidí jinak. "Nepovažujeme to za diskriminaci zahraničních řidičů, to jsem se v pondělí snažila vysvětlit," řekla na tiskové konferenci. Připustila ale, že to například Česko může vidět jinak.

Německá kancléřka také uvedla, že při zpoplatnění dálnic v minulosti postupovalo podobně i třeba Rakousko, které se nyní chystá Německo žalovat. Také Vídeň podle Merkelové tehdy v souvislosti se zavedením mýtného finančně odlehčila domácím řidičům.

Německý plán, který nedávno schválil parlament, počítá s tím, že dálniční poplatky budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel; majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.

Premiéři ČR a Slovenska v pondělí s Merkelovou vedle mýtného jednali také o hospodářské nebo dopravní spolupráci. Domluvili se na posílení spolupráce v oblasti inovací, vědy a výzkumu a na setkání ministrů hospodářství trojice zemí.

Pondělní schůzka se uskutečnila při příležitosti 25. výročí podpisu smlouvy o dobrém sousedství mezi Československem a Německem. "Myslím, že to bude dobrá příležitost, abychom tady v Berlíně zdůraznili důležitost středoevropské spolupráce, protože se nám podařilo v těch posledních 25 letech postavit skutečně pevné mosty. Pevné mosty, které vydrží podle mého názoru i zátěž eventuálních rozdílných názorů," podotkl před jednáním Sobotka.

Ve smlouvě o dobrém sousedství z 27. února 1992 si obě strany potvrdily existující státní hranice a vyslovily se pro rozsáhlou mírovou a partnerskou spolupráci ve všech oblastech. Německo se zavázalo mimo jiné k podpoře českého členství v Evropských společenstvích (předchůdce Evropské unie).