Sankce za miliardy
Skandály automobilek: Volkswagen v tom není sám

Emisní skandál koncernu Volkswagen není zdaleka jediným, který dopadl na přední výrobce automobilů. A nejedná se pouze o skrývání nadlimitní produkce škodlivin, ale i o další problémy. Pokuty létají vzduchem jako vlaštovky a nejsou zrovna zanedbatelné. Přinášíme výběr velkých případů, které zasáhly v poslední době významné světové automobilky (řazeno abecedně).

FIAT CHRYSLER

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) obvinila italsko-americkou automobilovou skupinu Fiat Chrysler, že od roku 2014 prodala v USA přibližně 104 tisíc užitkových vozů a automobilů typu SUV vybavených softwarem, který při testování emisí naftových motorů umožňuje skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. To podle agentury "jasně a závažně" porušuje zákon na ochranu ovzduší, protože auta vykazují ve zkušebnách nižší emise než na silnicích.

Fiat Chrysler uvedl, že se závěry EPA nesouhlasí a že všechna jeho auta plní normy stanovené zákonem. Podle zdroje agentury Reuters se chce firma proti obvinění EPA postavit.

GENERAL MOTORS

Největší americká automobilka General Motors (GM) se v září 2015 s vyšetřovateli dohodla, že zaplatí 900 milionů dolarů (22,8 miliardy korun) za zastavení trestního stíhání postupu, jímž firma řešila problémy s vadnými přepínači zapalování u řady svých vozů. Automobilka zároveň uvedla, že zaplatí 575 milionů dolarů za urovnání části civilních žalob. GM kvůli problémům se zapalováním svolala s velkým zpožděním k opravám miliony aut. Vadné přepínače u zapalování se mohly samovolně přesunout do vypnuté polohy, což zastavilo motor a vyřadilo většinu systémů napájených elektřinou, včetně posilovače řízení, posilovače brzd a airbagů. Důsledky závady si vyžádaly nejméně 169 mrtvých a v běhu jsou žaloby na další stovky případů. Automobilka o potížích věděla už v roce 2001, ale se svoláváním vozů k opravě začala až v únoru 2014.

MITSUBISHI

Automobilka v dubnu 2016 přiznala, že její zaměstnanci manipulovali u některých modelů s testy spotřeby paliva a nadhodnocovali efektivitu využití paliva. Metody testování spotřeby odporující japonským předpisům prý firma používala od roku 1991. Skandál se týkal jen vozů prodávaných v Japonsku. Firma následně oznámila, že zákazníkům vyplatí odškodné. Prezident automobilky Tecuró Aikawa odstoupil v červnu 2016 z funkce. O skandál se začaly zajímat také úřady v USA. Aféra těžce poškodila pověst Mitsubishi a vedla k poklesu hodnoty jejích akcií o téměř 40 procent. V říjnu loňského roku se největším akcionářem Mitsubishi stal japonský konkurent Nissan, když dokončil převzetí zhruba třetinového podílu v podniku za 237 miliard jenů. Nissan slíbil, že Mitsubishi pomůže zotavit se z negativních dopadů aféry se spotřebou. Japonské úřady v reakci na skandál Mitsubishi nařídily všem domácím automobilkám, aby přezkoumaly metody testování spotřeby paliva. Následně se ukázalo, že chybné metody testování používala rovněž společnost Suzuki Motor.

Automobilku Mitsubishi zasáhly skandály i v minulosti. V roce 2004 přiznala vadnou konstrukci náboje kol u jednoho typu svých nákladních vozů, což způsobilo více než 50 nehod. V roce 2000 se zjistilo, že firma po více než dvě desetiletí nelegálně zatajovala stížnosti zákazníků.

SUZUKI

Japonská automobilka Suzuki Motor v květnu 2016 oznámila, že u svých 16 modelů prodávaných v Japonsku používala metody testování emisí a spotřeby, které nebyly v souladu s japonskými předpisy. Testy však ukázaly, že údaje není potřeba měnit. Nesprávné zkušební metody automobilka používala od roku 2010 a dotkly se zhruba 2,1 milionu vozů prodávaných jen v Japonsku. Kvůli skandálu odstoupili z funkce generální ředitel automobilky Osamu Suzuki i výkonný viceprezident Osamu Honda. Novým výkonným šéfem se v červnu loňského roku stal Suzukiho syn Tošihiro.

TOYOTA

Americké ministerstvo spravedlnosti v březnu 2014 oznámilo, že největší automobilka světa, japonská Toyota Motor, zaplatí v USA 1,2 miliardy dolarů (téměř 24 miliard korun), a tamní úřady tak ukončí její vyšetřování. V něm se jednalo o postup automobilky při řešení stížností zákazníků na bezpečnostní potíže vozů. Toyota podle ministerstva přiznala, že poskytovala americkým zákazníkům zavádějící informace ohledně problémů vedoucích k nechtěnému zrychlování aut. Vyšetřování americké vlády potvrdilo, že za zrychlování mohou vadné plynové pedály a problémy s podlahovou krytinou, která může plynový pedál zablokovat. Toyota kvůli problémům s nechtěným zrychlováním stále čelí stovkám žalob.

Potíže se dostaly do centra pozornosti poté, co v roce 2009 údajně kvůli nechtěné akceleraci vozu Lexus zahynul v Kalifornii dálniční strážník s celou rodinou. Kvůli problémům s nechtěným zrychlováním a s brzdami u hybridního automobilu Prius byla automobilka v minulých letech nucena svolat ke kontrole po celém světě přes 14 milionů vozů.

VOLKSWAGEN

V září 2015 EPA obvinila německý koncern Volkswagen, že do svých vozidel s naftovým motorem pod typovým označením EA 189 ve verzi Euro 5 instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší. Volkswagen následně přiznal, že tento software po celém světě instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut. Skandál se týká i zhruba 1,2 milionu vozů Škoda Auto. Vozy s těmito motory se už v Evropě neprodávají. Koncern kvůli skandálu čelil řadě žalob a vyšetřování.

Americká vláda uzavřela letos 11. ledna s Volkswagenem dohodu ohledně urovnání skandálu. Automobilka přiznala vinu a zaplatí 4,3 miliardy dolarů (zhruba 110 miliard korun). V souvislosti se skandálem bylo obviněno šest vysoce postavených zaměstnanců automobilky. Volkswagen se již dříve dohodl, že ve Spojených státech v důsledku emisního skandálu vynaloží až 17,5 miliardy dolarů na urovnání obvinění ze strany regulátorů, zákazníků a prodejců.