Žluté lány řepky olejky, které provázejí řidiče kolem silnic, dávají krajině barevný ráz, zároveň však vyvolávají rozporuplné diskuse. Olej z této plodiny se totiž přidává do ropných paliv a směsi se říká biopalivo. Jenomže výzkumy tvrdí, že biopalivo je škodlivější než benzin či nafta.
Britská vláda před časem zadala studii, jak to vlastně s biopalivy je. Škodí, nebo pomáhají? Výsledkem je fakt, že biopaliva životnímu prostředí přinášejí více negativního než benzin a nafta. A tak se snahy politiků dávat zelenou přimíchávání produktů ze zemědělských plodin do pohonných hmot, dostávají do palby kritiky. Podle některých komentářů využívají „zeleného boomu" k získávání bodů v žebříčcích popularity.
V české Poslanecké sněmovně prošel 28. dubna letošního roku návrh zákona, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Tento zákon požaduje od 1. června 2010 navýšení objemu biopaliv u motorových benzinů z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 procenta na 6 procent.
ČTĚTE TAKÉ: Biopaliva mají problém, ani druhá generace nefunguje
Je to reakce na snahu Evropské komise zapojit se do řešení ekologických problémů. Ostatně EK chce víc podpořit výzkum a vývoj zelených technologií pro automobily. V poslední době tak trochu utichly řeči kolem biopaliv a komise začala hovořit o elektromobilech. Ale tam je situace podobná, auta sice budou chrlit méně škodlivin, na druhou stranu výroba elektrické energie, která je povětšinou z fosilních paliv nebo jaderná, vyprodukuje tolik CO2, že sám provoz automobilů je proti tomu nic. Ostatně podle čerstvých výzkumů se doprava podílí na celkovém znečišťování ovzduší jen 13 procenty, z toho automobily méně než 10 procenty.
Vozidla se spalovacími motory zůstanou podle EK i v budoucnu nejrozšířenějšími auty, i když u automobilů na elektřinu se čeká rychlý rozvoj. Dokument předpokládá, že množství aut na světě vzroste z 800 milionů na 1,6 miliardy v roce 2020. V roce 2050 by to mělo být už 2,5 miliardy.
Vraťme se však k biopalivům. Dostala zákonnou úpravu, takže každá obrana proti nim je nyní marná. Nejvíce se ze zemědělských plodin používají jako „přídavek" řepkový nebo palmový olej. Za oceánem také kukuřičný produkt a nejnovější analýza dopadů povinného používání biopaliv v USA doložila, že nepřímé dopady v podobě rozšiřování zemědělské půdy k pěstování kukuřice na biolíh v řadě oblastí světa stačí na to, aby popřely přínosy, které má kukuřičný etanol na globální klima. Studie vedená Thomasem Hertelem z Purdueovy univerzity potvrdila závěry výzkumu z roku 2008, podle nějž používání biolihu vede k dvojnásobku emisí skleníkových plynů oproti spalování pouze benzinu.
ČTĚTE TAKÉ: Biopaliva: zatím víc škody než užitku
Kritikové poukazují především na to, že pěstování biopalivových surovin má vliv na velké změny tváře přírody. Mizí lesy, aby se mohly ve větší míře vysazovat řepka nebo palmy, za stejným účelem se vysušují mokřiny a na mnoha milionech hektarů jsou biopalivové suroviny místo potravinových. A kácení lesů nebo vysušování mokřin uvolňuje do ovzduší velké množství škodlivých emisí.
Takže odpověď na základní otázku, zda jsou biopaliva škodlivá, zní - sama o sobě nikoliv, ale jejich výroba přináší více negativního.
Malý příklad. Před několika lety v Nizozemsku vláda začala subvencovat používání palmového oleje v automobilech. Vědci dokázali, že při aplikaci jedné tuny palmového oleje místo ropy se sníží emise CO2 o tři tuny - a politici jásali. Než se ukázalo, že v Indonésii se kvůli palmovým plantážím vysoušejí bažiny. Při tomto procesu se rozkládá a spaluje rašelina a výsledkem je, že do vzduchu putuje více než desetinásobek (!) snížených emisí, asi 33 tun. Nizozemská vláda dotační program na dovoz palmového oleje rychle ukončila.
ČTĚTE TAKÉ: Zapomeňte na biopaliva, bioelektřina je výhodnější
Foto: biolit.cz, Chris Neill/MBL
