Bavorák s dotekem Lamborghini, karoserií od Giugiara a otiskem štětce Andyho Warhola se vrátí. A nejen pouze ve vzpomínce s názvem M1 Hommage. Dosud jediný bavorský supersport s motorem uprostřed má i po třiceti letech stále čím inspirovat a v BMW se toho rozhodli využít.
ČTĚTE TAKÉ: Kultovní M1 po třiceti letech
Byl prvním produktem divize Motorsportu, která letos oslavila třicetileté výročí a proslavila vozy BMW jako výjimečná sportovní auta. Byl to úžasný stroj a zároveň propadák. Už od premiéry na autosalonu v Paříži jej všichni obletovali, ale co tvůrci přepískli, byla rozhodně cena. Před třiceti lety za něj Mnichovští chtěli 100 tisíc západoněmeckých marek, což odpovídalo hodnotě více než čtyř obyčejných BMW 323i. A Ferrari 308 GTS tehdy stálo přibližně polovinu. BMW M1, jehož se nakonec vyrobilo pouze 456 exemplářů (z toho 400 silničních aut a 56 uzpůsobených pro závody), si ale i díky tomu dodnes drží hodnotu jako málokterý z bavoráků.
Na tom autě určitě něco bylo. Třeba to, že šlo o jeden z prvních supersportů, které se daly používat každý den. „Nejspíš jsem byl tak rychlý, protože jsem se chtěl svézt v M1," vyprávěl s úsměvem po letech závodník Nelson Piquet o svém působení ve formuli 1. Pozdější světový šampion F1 Alan Jones zase patřil mezi první majitele M1, když se dostalo v roce 1979 na trh.
Základy mělo první BMW s logem Motorsportu solidní. O pohon se staral spolehlivý řadový šestiválec od BMW o objemu 3,5 litru a výkonu 277 koní, přičemž jeho točivý moment na zadní kola přenášela pětistupňová převodovka od firmy ZF. Díky tomu a nízké hmotnosti (kolem 1400 kilogramů) akcelerovala M1 z nuly na stovku za 5,6 sekundy a dosahovala nejvyšší rychlosti 260 km/h. Existenci supersportu, který navrhl Giorgio Giugiaro a jeho studio Ital Design, přesto kromě nadšení provázely až neskutečné peripetie.
M1 vzniklo jako plánovaný zabiják konkurenčního Porsche 911. Auto stvořené pouze v několika málo exemplářích kvůli homologaci na závody mělo díky konstrukci s motorem uprostřed, nízko položeným těžištěm a pohonem zadních kol smést devětsetjedenáctky ze závodních okruhů ve skupině 5. Takový byl alespoň plán tehdejšího šéfa Motorsportu Jochena Neerpasche.
Jenže se tak nestalo, přičemž komplikace se objevily hned na počátku. Nejdřív kvůli změně pravidel v závodech bylo potřeba vyrobit minimálně čtyři sta kusů. Poté Lamborghini, s nímž BMW uzavřelo dohodu o produkci, nebylo schopno auta dodávat v požadovaném termínu.
Nakonec se v logistické noční můře podělilo o vznik M1 několik společností: konstruktér Giampaolo Dallara z Lamborghini navrhl zavěšení kol, jež vyráběla spolu s trubkovým prostorovým rámem italská společnost Marchesi, sklolaminátovou karoserii od Giugiara montovala na šasi firma Trasformazione Italiana Resina, aby auta následně zamířila do Stuttgartu ke společnosti Baur, kde se montovala mechanika od BMW či interiér. Teprve potom se emjedničky přesouvaly do Mnichova na závěrečné doladění.
Ani po zahájení výroby se tak devětsetjedenáctky strachy třást nemusely. Jochen Neerpasch pod tlakem zpoždění výroby upustil od účasti v závodech skupiny 5 a soustředil se na vyjednávání s Berniem Ecclestonem a Maxem Mosleyem. Výsledkem byla série Procar tvořená emjedničkami, jež se proháněly coby předkrm před evropskými závody formule 1 v sezonách 1979/80 a 1980/81.
Automobilka na propagaci Procar oslovila dokonce Andyho Warhola, který jeden vůz barevně doladil, a tím z něj vytvořil nejcennější M1 na světě. Závodů se účastnily emjedničky homologované pro skupinu 4, které měly výkon 470 koní a dosahovaly rychlosti přesahující 300 km/h. Pět nejlepších jezdců kvalifikace F1 navíc tehdy usedalo do bavoráků a předvádělo své řidičské umění nejen ve formulích. Z té doby se datují Piquetova slova i náklonnost Alana Jonese k M1.
BMW M1 se vyrábělo pouze do roku 1981, kdy automobilka historii svého dosud jediného sériového supersportu s motorem umístěným uprostřed ukončila. Studie, kterou pod názvem M1 Hommage letos stvořil designový tým BMW pro soutěž Concorso d'Eleganza v italské Villa d'Este, připomněl jak M1, tak jeho předchůdce - koncept BMW Turbo z roku 1972.
Foto: BMW
