Pohon předních kol, lehká karoserie a především obrovský zavazadlový prostor. Třebaže každé z těchto kombi bylo jiné, něco společného přece mají. A není to pouze německý původ.
Podobně jako většina modelů nabízených na trzích východního bloku se také Wartburg 353 držel v prodeji enormně dlouhou dobu. Začal se vyrábět v roce 1966 (a to ještě využíval šasi z předchozího modelu 312), zatímco Audi 100 přišlo na svět o dva roky později. Ve druhé polovině osmdesátých let se nicméně prodávala už třetí generace auta vyráběného v Neckarsulmu. Wartburg z Eisenachu byl až na drobnosti stále tentýž.
Jakkoli může srovnání vypadat podezřele, běžný lékař žijící v tehdejším ČSSR si na nový Wartburg vydělal zhruba stejně rychle jako jeho kolega bydlící na západ od železné opony. Wartburg se totiž prodával za téměř sedmdesát tisíc korun československých, zatímco měsíční plat dosahoval sotva tří tisíc.
Výjimečným wartburgem bylo především kombi Tourist. Nejenže bylo až do ukončení dovozu do Československa v roce 1985 nedostatkovým zbožím, poskytovalo enormní přepravní možnosti. Nízká hrana kufru a vysoko vyklápěné páté dveře přispívaly ke snadnému nakládání. Obrovský zavazadlový prostor bylo možné zvětšit sklopením zadních sedadel, takže se do něj vešly téměř dva metry dlouhé předměty. Zkrátka sen chalupáře.
Audi 100 Avant mělo praktičnosti rovněž na rozdávání. Na kombi netradičně tvarované páté dveře se sice svažovaly velmi pozvolna, široký vstupní otvor ale umožňoval skvělý přístup dovnitř. Třetí generace se navíc prezentovala velmi lehkou karoserií a vynikajícím koeficientem odporu vzduchu 0,30. Přestože Avant byl o čtyřicet centimetrů delší než Tourist a stál o třídu výše, vážil pouze o pár desítek kilogramů víc než wartburg.
ČTĚTE TAKÉ: Socialismus kontra kapitalismus
Audi stále cíleněji mířilo prémiového segmentu, takže porovnávat kvalitu materiálů a zpracování kabiny těchto aut by bylo absurdní. Wartburg přesto zdobily lecjaké prvky, o nichž se majitelům jiných socialistických vozů mohlo jen zdát. Mlhovky pod předním nárazníkem se ve výbavě objevily koncem sedmdesátých let, od počátku osmdesátých měl standardně opěrky hlavy u předních sedaček. Na východoněmeckém trhu dokonce výrobce nabízel něco, co by překvapilo i majitele Audi 100: mohli jste si vybrat, zda chcete mít řadicí páku u volantu, anebo na podlaze.
Pod kapotou Wartburgu 353 běžel jen jeden motor ve dvou výkonnových verzích - dvoudobý litrový tříválec o výkonu 45 nebo padesát koní. Jeho spotřeba se blížila při stokilometrové rychlosti deseti litrům, byl ale spolehlivý a snadno se opravoval, což žíznivost vyvážilo. Horší to už bylo s vadnoucími brzdami nebo hlučností v kabině nad stokilometrovou rychlostí. Ale co, lékaři za socialismu měli jiné problémy než svým kolegům na Západě závidět auta.
Foto: archiv
