Kdoví jak by bezpečnostní výbava dnešních aut vypadala, kdyby si před jednaosmdesáti lety dva Švédi nedali v restauraci kraba. Právě tehdy se zrodila značka Volvo. Nyní ji nejspíš čeká další životní předěl. Ford hodlá tuto švédskou automobilku prodat.
Dvacátá léta ve Švédsku provázel rozmach automobilismu. Počet dovážených aut každoročně stoupal a v roce 1923 mělo na výstavě ve švédském Göteborgu své stánky sedmadevadesát vystavovatelů aut. Výrobců byla spousta. Mnozí z nich si objednávali díly z průmyslových katalogů a pak z nich sestavovali svá auta. Většinou nevalné kvality, což se projevilo na životnosti nejen vozů, ale i samotných „automobilek". Spousta z nich zmizela stejně rychle, jako se objevila.
Myšlenka vyrábět auta ve Švédsku se kupodivu zrodila ve Francii, když šéf tamní pobočky výrobce ložisek SKF Assar Gabrielsson zjistil, že zde může prodávat ve Švédsku vyráběná kuličková ložiska levněji než američtí dodavatelé. Mzdy švédských dělníků byly totiž nižší. Spojil se s bývalým kolegou Gustavem Larsonem, inženýrem, který se dříve účastnil vývoje britských motorů Morris. V létě roku 1924 se sešli u večeře v restauraci. A abychom navázali na úvod článku, objednali si kraby. Alespoň tak hovoří většina historických pramenů. Při jejich pojídání začali plánovat výrobu aut ve Švédsku. Jejich automobily měly být z vyhlášené švédské oceli a odolávat drsným skandinávským podmínkám lépe než dovážené americké vozy.
Klíčem k švédské kvalitě se měl stát jiný princip, než jaký používala většina ostatních firem. Součásti vozů se rozhodli navrhovat sami a jejich výrobu zadávat dodavatelům. Pak sestavili konstrukční tým a Gabrielsson financoval postavení deseti vydařených prototypů. Díky nim se jim podařilo nadchnout pro společnou myšlenku zaměstnavatele SKF, který zaštítil výrobu tisíce kusů. A také dodal vozu jméno Volvo, které použil již při svých dřívějších aktivitách. Název značky není žádnou složeninou písmen či zkratkou, znamená latinsky „kutálím se".
Čtrnáctého dubna roku 1927 vyjelo první volvo. Jmenovalo se ÖV4. Písmena znamenala otevřený vůz, číslice čtyřválcový motor. Přezdívalo se mu Jakob. Brzy ho doplnila úspěšnější zavřená verze PV4, již tehdy standardně vybavená nárazníky. Bezpečnost cestujících byla prioritou již pro zakladatele značky, což ke konci dvacátých let minulého století nebylo zrovna obvyklé. Rok poté se začala vyrábět užitková verze, díky jejímuž úspěchu mělo Volvo rok po svém založení první zahraniční pobočku ve finských Helsinkách. Další rok se nabídka rozšířila o šestiválcový model PV650. Značka překonala hospodářskou krizi třicátých let a již v roce 1932 produkovala přes 900 vozů ročně. Díky neutralitě Švédska přežila i druhou světovou válku, kdy byl i na severu nedostatek benzinu a prodeje drasticky klesaly až na pouhých 99 kusů v roce 1942.
Prvním opravdu úspěšným volvem se stalo poválečné PV444 se samonosnou karoserií, nezávislou přední nápravou a vinutými pružinami na zadní. Prodávalo se i v USA. Receptem na úspěch se stala kombinace tehdy oblíbeného designu, ovlivněného americkými auty, s evropskými rozměry, moderní konstrukcí a rozumnou cenou. Již tento vůz měl bezpečnostní výztuhy kabiny, tvořící jakousi ochrannou klec, a laminované přední okno, které se netříštilo. Místo původně plánovaných osmi tisíc aut se jich nakonec prodalo skoro dvě stě tisíc, dokud nebylo koncem padesátých let vystřídáno vzhledově podobným nástupcem PV544.
V roce 1956 se představilo větší Volvo 120, předchůdce aut, kterými je tato značka typická. Dnes je známo spíše pod přezdívkou "Amazon". V roce 1959 se do něj začaly standardně montovat tříbodové bezpečnostní pásy na přední sedadla. Vynález šéfa bezpečnostního oddělení značky Volvo Nilse Bohlina je považován za nejdůležitější bezpečnostní prvek všech dob.
Volvo si získalo pověst výrobce kvalitních, a hlavně bezpečných aut, ovšem trochu nudných. Jedním slovem rodinných. O to větším překvapením bylo kupé P1800 z roku 1961. Stalo se dokonce filmovou hvězdou, když jím jezdil Roger Moore alias James Bond v epizodě The Saint.
Typickými volvy byly ale spíš sedany 121, které se vyráběly nejen v nové továrně Torslanda, ale i v Belgii a Kanadě. V roce 1966 značka vyrobila miliontý vůz a představila model 144 s neobvyklou bezpečnostní výbavou obsahující kotoučové brzdy na všech kolech, bezpečnostní sloupek volantu a deformační zóny karoserie.
Ve vysokých bezpečnostních standardech pokračovali i velmi úspěšní následovníci řady 240 představené v roce 1974. Sedan 244 a kombi 245, první z velkých hranatých kombíků, které se asi většině lidí vybaví po vyslovení jména Volvo. Opravdu hranatá ale začala být volva až počátkem osmdesátých let s nástupem rozměrnější série 700. Ani ta však neukončila fantastickou kariéru řady 240, která se vedle ní i jejího nástupce 900 vyráběla skoro dvě desetiletí, až do roku 1993, kdy bylo posledním vozem značky s pohonem zadních kol.
Pohon kol předních zavedl koncem osmdesátých let na svou dobu futuristický kompaktní hatchback 480ES, téměř zapomenutý předchůdce dnešního segmentu prestižních malých aut. Tato koncepce se dostala i do větších modelů s představením typu 850, který proslavilo také zavedení pětiválců, v nejlepší verzi s turbodmychadlem překvapivě silných. Ne kvůli uspokojení agresivních motoristů, ale pro bezpečnou výkonovou rezervu třeba při předjíždění. Kvůli bezpečnosti, samozřejmě... Toho se Volvo drží dodnes.
Světové bezpečnostní novinky od Volva
Na bezpečnost svých zákazníků především mysleli již zakladatelé Volva. Od roku 1970 však má továrna svůj vlastní tým zkoumající nehody a vymýšlející nová bezpečnostní opatření. Některé jím vyvinuté bezpečnostní novinky byly patentovány jako první na světě a většinu z nich se zpožděním přebraly ostatní světové automobilky, včetně součástí koncernu Ford, kterému Volvo od roku 1999 patří. Dlouho však nebude. Koncern již potvrdil, že hodlá švédskou automobilku prodat. Finanční krize ho donutila zbavovat se výdělečných automobilek, jakou je i Volvo.
1944 - laminované přední sklo
1959 - tříbodové bezpečnostní pásy standardně na předních sedadlech
1967 - tříbodové bezpečnostní pásy na krajních zadních sedačkách
1968 - opěrky hlavy na sedadlech
1991 - systém SIPS chránící posádku při bočním nárazu (výztuhy dveří)
1994 - boční airbagy
2002 - testovací figurína těhotné ženy
2004 - systém upozorňující na auta v tzv. mrtvém úhlu, boční airbagy v kabrioletu a vodoodpudivá boční skla
Foto. Volvo
