Pneumatiky jsou jednou z nejdůležitějších součástí auta. Zprostředkovávají kontakt s asfaltem, a když se na nich něco pokazí, zpravidla nepředstavuje hlavní škodu to, že z nich ušel plyn. Prasklá pneumatika může mít fatální následky, které se jejich výrobci i automobilky snaží minimalizovat.
Jedním z hlavních způsobů, jak zmenšit riziko nehody při defektu, jsou pneumatiky run flat. Princip pneumatik tohoto typu spočívá v tom, že po proražení gumy se rázem nezmění ovladatelnost vozu prudce k horšímu. Přechod je pozvolný a řidič má šanci si zvyknout. Můžete jet s prázdnou pneumatikou (run flat), aniž byste skončili v příkopu. Zasluhuje se o to buď výztuha z tuhé pryže v bocích pláště, anebo jinde. Základní kostra pneumatiky však musí zůstat aspoň po nějaký čas dostatečně tuhá, aby s její pomocí bylo možno za určitých okolností pokračovat nějakou dobu v jízdě.
Většina současných pneumatik typu run flat zvládne ujet kolem stovky kilometrů při rychlosti 80 km/h. Jejich výhoda spočívá kromě snesitelnějšího přechodu za krizové situace v tom, že auto disponuje senzory měřícími tlak v pneumatikách. O proražené gumě se tak dozvíte leckdy dříve, než vám to napoví chování auta.
ČTĚTE TAKÉ:
Spasitel, nebo škůdce: zatočím za vás
Spasitel nebo škůdce: budiž světlo
Spasitel nebo škůdce: v moci tempomatů
Spasitel nebo škůdce: udržte mě v pruhu
Spasitel nebo škůdce: noční vidění
Spasitel nebo škůdce: pomoc při parkování
Patent na pneumatiky run flat byl udělen na konci devatenáctého století. Větší rozvoj však zaznamenaly až kolem roku 1978. Jedinou automobilkou, která nyní pneumatiky run flat montuje do svých vozů víceméně sériově, je BMW. Nevýhodou může být zhoršený komfort jízdy, který se projevoval u prvních modelů osazených těmito plášti.
Foto: BMW
