Honda CR-Z: modrá není dobrá!

Před třemi lety představila automobilka Honda na tokijském autosalonu koncept sportovního kupé. Tentokrát však studie neměla obvyklý osud a neskončila v muzeu. Na trhu se objevila Honda CR-Z.

Novince zůstaly tvary sportovního kupé, takže evokují myšlenky na předchůdce, který měl název CR-X. V automobilce to neradi slyší, protože stále zdůrazňují, že se jedná o úplně nové auto a žádný vylepšený model, nicméně nejen linie, ale i samotné pojmenování na úspěšné kupátko CR-X navádějí. Premiéra je v něčem jiném - CR-Z je hybridním vozem. Třetím v modelové řadě Hondy, ovšem světové prvním v tom, že spojuje v karoserii kupé benzinový motor s elektromotorem a s šestistupňovou manuální převodovkou. Takže o "céerzetku" můžeme s klidným svědomím tvrdit, že je to unikát.

Tvary jsou skutečně zajímavé a jejich velkou předností je čistota linií. Z designového hlediska se chyba těžko hledá, velmi vtipně je vyřešena zadní část, která je v současné produkci automobilů osobitým zjevem. Honda CR-Z je koncipována klasicky, tedy v interiéru jako 2+2, což v praxi znamená, že na zadních sedadlech se v podstatě nedá sedět. Když si řidič posune své sedadlo do zadní polohy, pak cestující za ním by musel mít papírové nohy, aby se mu do mezery vešly. Možná přesun z jedné strany ulice na druhý čtyř dospělých osob je možný, delší cesta ovšem nikoliv.

Jinak je interiér do velké míry orientován na řidiče, dokonce jsou na přístrojovém panelu jakási "křidélka" s ovládacími tlačítky, aby všechny prvky byly co nejblíže a co nejsnadněji v dosahu. Přístrojová deska je přehlídkou barevných škál, neboť řada ukazatelů má souvislost s ekonomikou jízdy.

Například při ekologickém způsobu je podbarvení zelené, při opačném se změní na modrou. Na rozdíl od populární písničky tedy modrá není dobrá. Ostatně "výchova řidičů v Čechách" pokračuje i ukazatelem včasného přeřazení. Prostě s kupátkem CR-Z se dá jezdit hodně úsporně, kvůli tomu je i možnost nastavení tří módů jízdy - Econ, Normal a Sport.       

Hybridní pohon spočívá v tom, že elektromotor pomáhá při rozjezdu a akceleraci. Benzinová patnáctistovka i-VTEC o výkonu 114 koní má totiž maximální točivý moment 145 Nm nastavený na 4800 otáček, což je hodně vysoko a jeho dosažení by stálo spoustu energie, a tudíž i paliva. Takže elektromotor pomáhá při rozjíždění a zrychlení. V 1500 otáčkách dodává 78 Nm a točivý moment je v tu chvíli 174 Nm, společný výkon je 124 koní. A to už dodává kupé solidní dynamiku při skutečně úsporném režimu.

Při jízdě řidič nepozná, kdy je zapojený elektrický pomocník, jízda je plynulá a hladká, smekám před tvůrci řízení, které je přesné a při rychlých manévrech jsem měl pocti, že vůz mi čte myšlenky, stejně povedené je i řazení s krátkými drahami, podvozek si docela libuje při sportovnější jízdě.

Takže vůz je zábavný, dá se s ním užít spousta zážitků (hlavně při nastavení Sport, které opravdu znatelně "zesportovní" podvozek, ovšem zapomeňte na ekonomiku), ale lze využít i pro denní cestování po městě, po zmáčknutí tlačítka Econ je nastavený úsporný provoz a na spotřebě se to znatelně projeví.

Jen však musíte situaci kolem sebe sledovat v postranních zrcátkách, neboť dozadu příliš neuvidíte. Ale to je jen malý škraloup na jinak chutném pokrmu...

Srovnání parametrů