Přitahuje pásy a sám brzdí, když cítí nebezpečí. Aktivně tlumí okolní hluk… Nový model Legend je jedním z nejvyspělejších automobilů současnosti.
Čtvrtá generace největší hondy vyniká tím, co mají evropští majitelé luxusních sedanů rádi: spoustou nových vyspělých technologií. Nenápadná karoserie ukrývá mnoho technických lahůdek, jejichž kombinaci si nelze objednat do žádného jiného sedanu na světě. Většina téměř sci-fiprvků výbavy souvisí s komfortem a bezpečností.
Legend umí aktivně potlačovat okolní hluk, udrží se v silničním pruhu, když jeho řidič usne, a pokud dojde k nejhoršímu, připraví ho na srážku alarmem, přitažením pásů a snížením rychlosti před kolizí. Kapota chrání chodce a propracovanost pohonu všech kol, který by měl rizikovým situacím zamezit, připomíná dnešní silniční potomky rallyových speciálů.
Jenže nic není černobílé. Přes všechny ty nebývale sofistikované technologie má nový legend stále mnoho společného se stejnojmennými předchůdci. Opět se prodává pouze s benzinovým šestiválcem o objemu 3,5 litru. Motor je nový a má slibný výkon 295 koní při 6200 otáčkách, ale jeho maximální točivý moment 353 Nm přichází až v pěti tisících. Ve vyšších otáčkách basový zvuk zostří a vůz se stane značně živějším. Ale k luxusním sedanům se více hodí pružnější motory zajišťující okamžité zrychlení, kdykoli je potřeba. V legendu je třeba důrazněji sešlápnout pedál plynu a probrat tím z letargie pouze pětistupňový automat s dlouhými převody. Po asi sekundové prodlevě velká honda ožije a vyrazí vpřed. Elegantnějším řešením je použít sekvenční řazení standardními páčkami pod volantem. Ani tak v nižších rychlostech neudrží tempo s elitou této třídy. Vinna je vysoká váha přesahující 1,9 tuny. Kvůli ní se spotřeba téměř pětimetrového vozu běžně pohybuje kolem třinácti litrů. Při klidné jízdě ji lze stlačit k deseti.
Legend svoji „tělnatost“ dobře kamufluje. Má měkčí podvozek, který hýčká posádku a současně dokáže být jistý i ve vysokých rychlostech. Přesto nedokáže dokonale utlumit příčné nerovnosti, které se ohlásí tupými rázy. To nejlepší ukáže až v zatáčkách. Je téměř neuvěřitelné, v jakých rychlostech je dokáže velká limuzína projíždět. Stačí přišlápnout plyn místo instinktivního ubrání, čímž by se nedostal do akce „high-tech“ pohon všech kol. Za normálních okolností přenáší až sedmdesát procent síly na přední kola, v případě potřeby poměr obrátí. V zatáčce umí vůz poslat všech zmíněných sedmdesát procent na zadní vnější kolo. I v rychlostech zralých na výjezd mimo silnici se vůz stočí do požadovaného směru. Brzdy jsou již jen průměrné, stejně tak i utlumené řízení s dlouhým převodem.
Komfortem se legend vyrovná i luxusním limuzínám. O ticho na palubě se stará unikátní systém aktivního rušení hluku, pouštějící opačné zvukové fáze do kabiny. Pokud vůz například na dálnici vysokou rychlostí projede pod mostem, posádka ho neuslyší. Ani předjíždění kamionů není doprovázeno typickým svistotem vzduchu. Prostornost vrací největší hondu do vyšší střední třídy, kde se řadí mezi průměr. Kufr o objemu 452 litrů není nijak ohromující, spíše dostatečný.
Originální interiér je nebývale kvalitně zpracován a v noci se tlumeně osvítí modrou barvou. Velkolepá výbava znamená také mnoho tlačítek, v nichž je třeba se zorientovat. To je otázka chvíle, nicméně hlavní ovladač, kombinující osmisměrný joystick a rolovací kolečko, je vyloženě nešťastný a nutí k přehmatávání. Částečným řešením může být hlasové ovládání. Ano, i to je součástí standardní výbavy, která je největší zbraní nového legendu. Mimo obvyklých položek, jejichž množství by se dalo charakterizovat slovy „vše, na co si vzpomenete“ (kromě české mapy pro DVD navigaci, která dorazí až koncem příštího roku), obsahuje všechny výše zmíněné unikátní prvky. Vzhledem k tomu je cena 1,5 milionu velmi příznivá. Na druhou stranu jediné, co zákazník může ovlivnit, je lak karoserie, barevné provedení interiéru a objednání několika málo doplňků. Možnost sestavit si vůz podle individuálních potřeb Honda nenabízí, stejně jako „image“ drahé značky. Nenápadný legend je však technicky vyspělejší než většina jeho německých konkurentů. Znalci ho ocení.
Foto: archiv
