Kia Soul 1,6 CRDi: <span>složitá povaha nesmyslnosti</span>

Zhůvěřilost má mnoho tváří. Kia Soul 1,6 CRDi by mohla představovat jednu z nich. K čemu je hranatá věc tvářící se jako jeep, která nemá ani pohon všech kol?

Jakmile Angličané začnou vyrábět víno, vracím se do Belgie, prohlásil kdysi Hercule Poirot. Jakmile Korejci začnou vytvářet nové kategorie aut, je čas přesedlat na tramvaj, řekl by před rokem. Kia Soul však vznikla, přinesla s sebou nálepku CUV a nebere si servítky.

Lidé z jihokorejské automobilky tvrdí, že Soul zakládá segment Crossover Utility Vehicle, ať už to znamená cokoli. Přesto jde jenom o podstatně hranatější fabii (tedy Hyundai i20, na jehož podvozku Soul stojí) se sedačkami o pár centimetrů výš od země. Všechno, co má tato Kia navíc, má jen kvůli tomu, aby se víc líbila.

Klidně se usaďte, posezení totiž není v žádném případě otravné. I kdybyste nezabrousili do vyšších sfér ceníku, v přihrádce spolujezdce najdete lákavě červenou plastovou výplň, a pokud si připlatíte, zčervená i nezanedbatelná část palubní desky. Za volantem se nacházíte o trochu výš než v obyčejném malém autě, navíc máte pěkný výhled na kapotu a slušný přehled o dění před sebou. Intuitivní středová konzola je chytře po ruce a vzadu spousta místa pro dva dospělé.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Test Suzuki SX4 1,6

Inu, nezbývá než nastartovat. Posilovač řízení klade v první chvíli nesmyslný odpor, jako byste opravdu seděli v jeepu a snažili se otáčet jeho mohutnými terénními pneumatikami. Právě jste narazili na jednu ze zmuchlaných ponožek v kalhotách Soulu, které mají umocnit jeho image odhodlaného dobrodruha.

Po otočení volantu přichází šlápnutí na plyn. Turbodiesel o výkonu 128 koní zní vcelku sympaticky, byť je z jeho repertoáru v kabině slyšet o trochu víc, než je milé. Chuť motoru rozpohybovat auto ovšem leccos vynahradí. Silný zátah dokonce dokáže ospravedlnit příplatek 40 tisíc oproti podobně výkonné benzinové verzi. Na lepší akceleraci z nuly na stovku benzinového Soulu nedejte, protože pružnost naftového motoru v běžném provozu hraje větší roli. Převodovka je velmi slušná, brzdy vynikající.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Poprvé za volantem Toyoty Urban Cruiser

V okamžiku, kdy Soul rozjedete, vezme za své další z jeho přetvářek, tentokrát v dobrém slova smyslu. Navzdory robustnímu vzezření totiž působí docela čiperně. Ve městě sice není tak pohodlný, jak byste na světlou výšku 16,4 centimetru očekávali. Není ale ani hrubý. Snadno se s ním parkuje, ve vyšších rychlostech se chová předvídatelně a nenechá se jen tak vyvést z míry. Poznámka o přijatelném jízdním komfortu však platí pro základní patnáctipalcová kola. S osmnáctkami v nejvyšší výbavě Exclusive, obávám se, bude jízda v Soulu utrpením.

Podobně stavěné konkurenty Kia Soul schopnostmi na silnici předčí, o vnitřním prostoru se totéž tvrdit nedá. Najdete tam méně odkládacích přihrádek, sedačky se dají pouze sklopit, nikoli posouvat, a velikost kufru je průměrná. Výbavě soupeřů odpovídá až výbava Active za 380 tisíc, i to je však dobré při uvážení, že Kia na vůz nabízí pětiletou záruku a třeba konektor USB již v základní výbavě.

JAK JE NA TOM KONKURENCE? Test Citroënu C3 Picasso

Pragmaticky vzato, je Kia Soul nesmysl. Oproti vozům, jako Hyundai i20, toho nepřeveze víc, má větší spotřebu, horší dynamiku a je dražší. Na rozdíl od konkurenčního C3 Picasso nemá tak variabilní interiér a na rozdíl od Suzuki SX4 nebo Toyoty Urban Cruiser nenabízí pohon všech kol. Jenže ani zvenčí, ani z poctivě sestavené kabiny jako nesmysl nevypadá. A to je, myslím, pochvala. Ostatně ani Hercule Poirot by dnes Ridgeview Merret Bloomsbury 2005 bezpochyby nevylil.

Foto: Kia Motors

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU