Toyota Verso 2,0 D-4D: <span>někdy je lepší se nudit</span>

Nástupce Corolly Verso vyznává jednoduchost. Jezdit s ním je stejně triviální jako otevřít okno. Skoro to vypadá, že v ničem zvláště nevyniká. Jenže není právě to jeho největší předností?

Cynici tvrdí, že velkoprostorové vozy jsou pomstou za nadbytek nechráněného sexu. Že ty nudné krabice, označované též MPV (multi-purpose vehicle) sloužící k přepravě co největšího množství živoucího materiálu, nemají se skutečnými auty mnoho společného.

Titíž jedinci by bezpochyby dodali, že Toyota se během poslední dekády profiluje jako značka, která popírá vše, co se kdysi dávno pojilo s okouzlení automobilem. Adrenalin z jízdy odvála pragmatická potřeba dostat se z jednoho místa na druhé za co nejmenší spotřeby paliva, která prostupuje celou modelovou řadou japonské značky. Co tedy může nabídnout nová velkoprostorová Toyota Verso, ať už si ji objednáte s pěti, anebo sedmi sedačkami?

Po pravdě řečeno, téměř to nejlepší. Jak vyplývá z předestřené kombinace, rodinné auto by nikdo neměl postavit dokonaleji než Toyota. Stačí dát dohromady čtyři kola, volant a úsporný motor, k tomu přihodit pár praktických prvků, jako jsou jednoduše sklopné sedačky, a nějakých patnáct metráků koncentrované nudy je na světě. Jenže Toyota Verso je mnohem víc než to. A teď není řeč o poslední statistice německé organizace TÜV, podle níž je mezi auty starými dva až tři roky předchůdce Versa nejspolehlivějším modelem na trhu.

Pro uvolnění atmosféry se stačí usadit v promyšleném interiéru. Tachometr s otáčkoměrem a displejem palubního počítače trůní téměř uprostřed palubní desky Toyoty Verso, ale jsou namířeny na řidiče. Za volantem tak máte pocit, že vše podléhá vašemu velení. Navíc jsou přístroje příkladně přehledné. Řadicí páka šestistupňové manuální převodovky se nachází šikovně blízko volantu, takže netřeba plýtvat pohyby. Sedačky nabízejí dostatek opory a materiály v kabině působí decentně, počínaje látkovým čalouněním a konče zajímavě zvrásněným povrchem středové konzoly.

Námitky nemohou mít ani cestující vzadu. Trojici sedadel lze posouvat a jejich opěradla podle libosti naklánět. Především se však každé z nich dá jednou rukou až legračně snadno složit, čímž vytvoří rovnou plochu. Pokud si připlatíte dvacet tisíc korun, můžete mít i sedačky ve třetí řadě pro další dvě děti. Zavazadel nicméně poté už moc do auta nenaložíte.

S chytrým řešením přišli lidé od Toyoty v zavazadlovém prostoru. Pod falešným dnem vytvářejícím rovnou plochu táhnoucí se od nakládací hrany k předním sedačkám najdete spoustu místa na tašky s nákupem, hlavně se tam ale dá uložit roleta kufru. Pokud chcete využít celých 1645 litrů objemu Versa pro náklad, máte o starost méně.

Někomu snad může vadit, že velikostí kufru ve své třídě spadá Toyota Verso do průměru. Jiného zamrzí nedostatečné množství odkládacích kapes, šuplíků a přihrádek. V konkurenci ostatních MPV ale naštve teprve to, že nemáte všechny už v základní ceně.

Pár pochybení se dočkáte i za volantem a to hlavní se rovněž týká výbavy. Nenabídnout tempomat ve velkoprostorovém autě v základu je trestuhodné stejně jako parkovací senzory. Jinak ale Verso funguje přesně tak, jak má. Podvozek vás během prvních metrů ukolébá komfortním nastavením, přičemž zejména na dálnici je díky dlouhému rozvoru vůz stabilní ve vysokých rychlostech. Pákou šestistupňové převodovky se řadí lehce a nemá potíže s přesností, brzdy pracují velmi dobře a zatáčky Verso nerozhodí. Poháněná přední kola nabízejí přesvědčivou trakci, provázenou očekávanými, ale nikterak děsivými náklony.

ČTĚTE TAKÉ: Test Toyoty Urban Cruiser 1,4 D-4D 4x4

Dvoulitrový turbodiesel o výkonu 126 koní pak skvěle Toyotu Verso doplňuje. Lze s ním bez jakýchkoli obtíží jezdit za šest litrů nafty na sto kilometrů, je enormně kultivovaný a nabízí sympatický zátah pro předjíždění. Nevýhody má jen dvě. Je o 45 tisíc korun dražší než benzinová osmnáctistovka o výkonu 147 koní, ale při větším množství ujetých kilometrů se to srovná. A tohle Verso nemůžete mít v nejvyšší výbavě Premium, takže do něj nedostanete navigaci s harddiskem a xenonovými světlomety.

Cenovka Toyoty Verso mezi ostatními velkoprostorovými auty spadá do průměru a výbava to potvrzuje. Není tak nízko jako u extrémně výhodného Renaultu Grand Scénic, zato oproti Volkswagenu Touran vypadá zadarmo. V nejlevnější verzi 2,0 D-4D za 580 tisíc se můžete nechat chladit manuální klimatizací, nebo zahřívat sedačkami. Má přehrávač kompaktních disků, palubní počítač, mlhovky či elektronickou stabilizaci. A velmi potěší vyčerpávajícím množstvím airbagů - při koupi sedmisedadlové verze se objevují i úplně vzadu.

ČTĚTE TAKÉ: Testy ostatních MPV podle TÝDEN.CZ

Toyota Verso možná působí nudně. Je totiž opravdu čirou esencí toho, jakým způsobem japonská značka v současné době navrhuje auta. Nicméně v kategorii MPV se díky tomu jeví jako téměř dokonalá. Když po sobě na zadních sedačkách pět dětí háže rohlíkem a všechny řvou jako o život, řídit auto, které na sebe zbytečně neupozorňuje, je to nejlepší, co se vám může stát.

Foto: Toyota 

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU