Volvo V50 1,6d Drive: zelená verze

Málokterá automobilka se dnes nechlubí ekologicky vstřícným modelem. Výrobci k tomu totiž nepotřebují elektromotor ani hybridní ústrojí. Stačí obyčejný turbodiesel, pár drobností a pěkně ekologicky zvučný název. Švédská značka říká své ekologické řadě Drive. S takovým zeleným „e" na konci.

Touhu zákazníků po autech šetrných k životnímu prostředí začaly automobilky uspokojovat velmi rychle a velmi snadno. Většinou se vezme nejúspornější verze a ještě jednou se protáhne aerodynamickým tunelem. Volvo V50 s naftovou šestnáctistovkou tak dostalo efektní litá kola s plnými disky či pneumatiky s nízkým valivým odporem. Podvozek se kvůli aerodynamice snížil o centimetr, pětistupňová převodovka má méně viskózní olej a delší dráhy řazení. A v kapličce přístrojů vám šipka radí, kdy řadit.

Výsledkem bývá pár uspořených decilitrů a také nižší emise. Volvo V50 1,6d Drive v průměru spotřebuje 4,5 litru nafty na sto kilometrů a podobně lze spořit v každém modelu švédské automobilky od nejmenšího kupé C30 po velkou XC90.

Jestliže hodně kilometrů najezdíte ve městě, s V50 se můžete dostat ještě níž. Za příplatek devíti tisíc korun bude toto volvo samo vypínat motor na semaforech a posléze ho znovu zapínat. Spotřeba potom údajně klesne až na 3,9 litru. Jeho cenovka naopak bude začínat 638 tisíc korun.

Volvo V50 vychází z Focusu, třebaže nedávno prodělalo facelift a uvnitř se příbuzenství s o něco levnějším fordem zvláště nepřipomíná. Páčky, grafika přístrojů i většina viditelných plastů jsou odlišné. Nicméně Volvo ani s pomocí tenké středové konzoly nepůsobí jako dražší auto než focus. A to je při konečném účtování jeho smůla.

Naftovou šestnáctistovku o výkonu 109 koní, která pohání verzi Drive, kromě volv a fordů najdete v peugeotech, citroënech, a dokonce i v Mini. Čtyřválec je dostatečně kultivovaný, když už se rozběhne. Pouze startování a vypínání motoru provází chvilkový třas celého auta, což vznáší otázky nad systémem stop-start. Připlácet za to, aby se auto klepalo častěji, nevypadá jako terno.

O naftové šestnáctistovce se víc zlého prohlásit nedá. Dokonce je s ní možné i jezdit za deklarovaných 4,5 litru, což znamená dojezd na jednu nádrž přes tisíc kilometrů. Naopak pokud se nebudete hlídat ani trochu, přes průměrných šest litrů byste spotřebu dostat neměli. Motor slušně táhne od nízkých otáček a nedostatek výkonu pocítíte málokdy. Jenom při předjíždění nebo zdolávání velkých kopců si s manuální pětistupňovou převodovkou musíte hrát trochu intenzivněji.

Volvo V50 stojí na podvozku Fordu Focus, nicméně jeho kvalit nadále nedosahuje. Odpružení je trochu tužší a oproti focusu se ještě hůř vyrovnává s hrboly. Řízení je odtažité. Největším hříchem Volva je ale cenovka. V základní výbavě sice najdete manuální klimatizaci a přehrávač CD, jenže to v úsporném Focusu kombi Econetic se stejným motorem také. A ten stojí o 35 tisíc korun méně, o ostatní konkurenci nemluvě.

Foto: Volvo

Inzertní auto-moto server s ojetými vozy: Autobazar EU