Do opravené vily Tugendhat bude moci méně lidí

Po opravě vily Tugendhat nejspíš Muzeum města Brna omezí počet návštěvníků, kteří mohou dovnitř. Dnes památkou, jež je na seznamu památek UNESCO, ročně projde 20 tisíc až 25 tisíc lidí.

Úroveň, na níž by se měla dostat budoucí návštěvnost, muzeum nestanovilo. U pražské Müllerovy vily ale po regulaci dosahuje 5000 až 7000 lidí ročně, řekla správkyně brněnského objektu Iveta Černá. Právě vysokou návštěvnost nechválili evropští odborníci, kteří o vile Tugendhat a její památkové obnově přijeli diskutovat na mezinárodní konferenci do Brna.

Důvodů pro snížení počtu návštěvníků je podle Černé víc. Například ten, že po obnově se má objevit ve vile cenný nábytek. Buď precizní kopie původního řešení, které navrhl autor vily i zahrady Ludwig Mies van der Rohe (1886 až 1969), nebo originály, které se zachovaly jinde. "Víme, že existuje v Brně originální křeslo Barcelona a současně ta slavná červená spring chair, která stojí u zimní zahrady," popsala Černá.

Vyrobit znovu nebo opravit?

Kunsthistorici, architekti i restaurátoři, kteří na konferenci přijeli, se také zavázali s památkovou obnovou vily dál pomáhat. Vytvořili dvanáctičlenný mezinárodní tým, který opravu bude konzultovat a každých šest měsíců se scházet. Podle Černé bude řešit odborné otázky. Například, zda lze ve vile zachovat makasarovou stěnu z 80. let, nebo ji kvůli tomu, že tu původní neimituje zcela věrně, nechat vyrobit znova.

V Muzeu města Brna se nyní zamýšlejí také nad tím, zda s vilou Tugendhat nepropojit Löw-Beerovu vilu v Drobného ulici, která s ní původně tvořila celek. Ve vile bydleli rodiče Grety Tugendhatové, kteří jí pro stavbu jejího domu poskytli horní část zahrady za svou vilou. Zahrady kolem obou rezidencí tak byly propojené. "Na hranici těch pozemků stály společné aktivity typu ruské kuželky, ohniště a tak dále. Z pamětí paní Grety dokonce víme, že synové Ernst a Herbert jezdili za babičkou dolů na lyžích v zimě," dodala Černá.

Löw-Beerovu vilu dnes vlastní kraj, sídlí v ní Masarykův studentský domov. Podle Černé by tam mohlo vzniknout například centrum moderní architektury s informacemi o brněnském funkcionalismu. "Je všeobecně známo, že zejména architektura 20. století v Brně má absolutně unikátní světovou kvalitu," řekla.

Foto: Karel Šanda, ČTK