Ministerstvo zahraničí využilo asociační dohodu mezi Gruzií a EU k tlaku na gruzínský stát, aby tak chránilo investice české firmy Energo-Pro v zemi. Informaci Lidových novin potvrdil ministr Lubomír Zaorálek. Jeho ministerstvo opakovaně stáhlo dohodu z programu schůze sněmovny, odkladem jejího schválení chtělo přispět ke změně postojů gruzínských úřadů, které české firmě vyměřily mimořádnou daň v přepočtu údajně až 1,5 miliardy korun.
Energo-Pro částku odmítla zaplatit a rozporuje oprávněnost platby, uvedl deník. Podle nich si také ministerstvo nechalo udělat analýzu sporu a dospělo k závěru, že požadavek gruzínské finanční správy vůči Energo-Pro nemá oporu ve smlouvě a firma je zcela v právu.
Šéf české diplomacie připustil, že z nesouvisející asociační dohody s dalekosáhlými důsledky pro Gruzii udělal rukojmí konkrétního zájmu soukromé firmy. "Není to ideální postup. Já jako ministr zahraničí ale nemám moc jiných možností, jak dělat ekonomickou diplomacii a nebýt za hlupáka," citují LN Zaorálka.
Jiří Krušina, čtvrtinový majitel Energo-Pro, však deníku řekl, že jejich informace "nejsou aktuální ani správné". Podle listu se však už gruzínská finanční správa vzdala sedmdesáti až osmdesáti procent svých požadavků a nyní se vyjednává o poslední části požadované částky. A zdržování asociační dohody mohlo být podle listu hlavním důvodem. "Pomohlo to, vím to," řekl Zaorálek a dodal, že proto souhlasil s tím, aby se už asociační dohoda dostala na pořad jednání zákonodárců. Nyní je podle LN smlouva z 10. března přeložena zatím na 1. dubna.
Podle Zaorálka šlo v tomto případě i o ohrožení státních prostředků. "Přes Českou exportní banku a pojišťovnu EGAP jsou napadeny naše peníze, řádově jde o stovky milionů korun," řekl ministr. Gruzínský velvyslanec v Praze Zaal Gogsadze LN řekl, že "propojovat asociační dohodu s aktivitami Energo-Pro v Gruzii by byla chyba".
Energo-Pro vlastní v Gruzii patnáct vodních elektráren, distribuční společnosti a se zhruba milionem zákazníků je největším zahraničním investorem v zemi, dodávají LN. Asociační dohodu zatím podle deníku schválila asi polovina států EU, Česko je však prý jedinou postkomunistickou zemí EU, kde ratifikace smlouvy narazila.
