Vláda schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb. Ministerstvo financí si od toho slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, hlavně daně z přidané hodnoty. Systém by měl být spuštěn podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) nejdříve v únoru 2016.
Doprovodné zákony k návrhu snižují sazby DPH v oblasti stravovacích služeb z 21 na 15 procent a zavádí jednorázovou slevou 5000 korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby. Pravicová opozice normu kritizuje.
Od počátku by se mělo podle dostupných návrhů zavedení elektronické evidence tržeb týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu. O dalším rozšíření systému na další odvětví by měla rozhodnout následně vláda.
Před jednáním vlády měly k finální podobě návrhu výhrady koaliční lidovci. Materiál například podle nich nereflektoval dohodu koaliční rady, že výčet živností, na které bude evidence tržeb aplikována, bude řešen nařízením vlády. Vládní strany se přitom na počátku května výrazně přiblížily k definitivní dohodě o evidenci tržeb. Vláda schválila normu jednohlasně.
"Po zákonu o prokazování původu majetku je zákon o elektronické evidenci tržeb, který dnes vláda schválila, dalším důležitým nástrojem k zamezení daňových úniků," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Účinnost zákona bude podle něj taková, aby umožnila dotčeným subjektům, se na spuštění elektronické evidence tržeb dostatečně připravit.
"Je to revoluční zákon, je to zásadní zákon pro boj proti šedé ekonomice. Je ve prospěch všech občanů. Pevně věřím, že i v rámci sněmovny budeme úspěšní. Nerozumím tomu, že opozice podporuje nepoctivé podnikatele," uvedl Babiš.
S návrhem nesouhlasí opoziční TOP 09, ODS a například Asociace podnikatelů a manažerů a Strana soukromníků. Občanští demokraté přitom hrozí při projednávání zákona ve Sněmovně obstrukcemi. "Budeme využívat všech nástrojů, které nám poskytuje jednací řád, aby zákon schválen nebyl," řekl na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně šéf ODS Petr Fiala.
Státní rozpočet podle propočtů ministerstva financí může celkově získat z DPH a daně z příjmu dodatečně ze sektoru stravování a pohostinství a maloobchod zhruba 12,5 miliardy korun.
Z původního návrhu ministerstvo financí odstranilo povinnost zákazníka převzít účtenku a naopak nově zařadilo účtenkovou loterii. Návrh také počítá s výjimkami. Evidovat tržby nebudou muset například školní jídelny a menzy, pokud nevydávají jídla pro veřejnost. Dále se evidence zřejmě nebude týkat linkových autobusů, jídelních a nápojových automatů, sociálních služeb, finančních institucí nebo státem regulovaných segmentů, jako je například energetika nebo poštovní služby.
Finanční správa bude mít k dispozici i sankce při porušování zákona. Ty budou od prostého napomenutí přes udělení pokuty na místě nebo pokuty ve správním řízení do 500 tisíc korun až po dočasné uzavření provozovny nebo přerušení činnosti.
Kvůli zavedení evidence tržeb by měla finanční správa přijmout 300 kontrolorů. Celní správa by měla přijmout zhruba stovku lidí.
Inspirací pro zavedení byly zkušenosti z Chorvatska. Tam se po zavedení evidence tržeb údajně v pohostinství zvýšily tržby o 55 procent a v maloobchodě o 28 procent. Některou z forem evidence tržeb využívá podle ministerstva řada zemí. V EU jsou to Itálie, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Belgie, Litva, Malta, Švédsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Kypr.
"Model zaváděný v České republice není založen na klasických registračních pokladnách, ale na možnosti podnikatele zvolit si libovolné zařízení, které je schopno on-line komunikace s finanční správou. Tedy žádné certifikace ani monopolní dodavatel," uvedlo ministerstvo.
Podle účetní specialistky společnosti Sečteno Jolany Pražákové stoupnou náklady na zavedení elektronické evidence tržeb drobným podnikatelům a živnostníkům o 20 tisíc až 30 tisíc korun ročně. "Kromě pokladen, internetu a tiskáren je třeba očekávat vyšší zátěž firem zejména v důsledku dotazování finanční správy, školení lidí, většího vytížení účetních...," upozornila Pražáková. Babiš ale již dříve řekl, že podnikatelé si budou moci software, aplikaci a spojení s finanční správou pronajmout, celý balíček bude stát 100 až 300 korun za měsíc. S elektronickou pokladnou, která čte čárový kód a stojí zhruba 7000 korun, půjde o 500 korun měsíčně.
