Až v daleké Bolívii se zřejmě bude rozhodovat o tom, jaká bude cena lithia vytěženého v Česku. Jihoamerický stát totiž vlastní 70 % světových zásob této suroviny a může tedy výrazným způsobem ovlivňovat trh.
Důkazem je nedávný výrok bolívijského prezidenta Eva Moralese. "Tak, jako to dělají země, které vyvážejí ropu, budeme i my schopni zvýšením či snížením těžby lithia stanovovat jeho cenu," uvedl nedávno Morales pro agenturu Prensa Latina. I když se jeho výrok může zdát nadnesený, geologický průzkum mu dává za pravdu.
Bolívie totiž disponuje takřka dvěma třetinami celosvětových zásob lithia a zcela jistě se stane na trhu dominantním hráčem. V zemi by mělo ležet až 10 milionů tun vzácného kovu, přičemž jedna tuna se dnes prodává za zhruba 13 tisíc dolarů (325 tisíc korun). A cena nadále stoupá. Pro srovnání: i když se v Česku údajně nachází nejvíc lithia v Evropě, celkově to je pouze maximálně 6 % světových zásob.
Někteří odborníci a geologové proto označují Bolívii za Saúdskou Arábii budoucnosti. Jen místo ropy by měla tato jihoamerická země zbohatnout právě na těžbě takzvaného bílého zlata. Otázkou zůstává, jak Bolívie s 8,5 milionu obyvateli s penězi za lithium vlastně naloží.
Evo Morales, vůdce bolívijské socialistické strany (MAS) a první domorodý prezident v historii Bolívie, plánuje se svými spolustraníky takzvanou "eko-socialistickou" industrializaci země. Podle vedení MAS by měla země projít zásadní proměnou od zaostalého zemědělského státu k vyspělé ekonomice zaměřené ovšem na čisté zdroje energie a takzvaný udržitelný rozvoj.
Vláda má už připravených 316 projektů, které se týkají například úpravy vody a výstavby zavlažovacích systémů, budování infrastruktury, investic do zdravotnictví nebo takzvané udržitelné dopravy. Součástí "eko-socialistické" industrializace je i projekt Můj strom, který počítá s výsadbou šesti milionů stromů po celé zemi a zastavením odlesňování krajiny.
Přitom ale těžba lithia může paradoxně poškodit největší přírodní turistickou atrakci v zemi, kterou je Salar de Uyuni, nejrozsáhlejší solná pláň na světě. Hlavní ložiska kovu leží totiž právě pod tímto bývalým jezerem. Morales však tvrdí, že těžba životnímu prostředí nijak neublíží. "Salar de Uyuni se rozkládá na ploše deset tisíc kilometrů čtverečních. Těžit se ale bude maximálně na 40 kilometrech," uvedl Morales pro agenturu APA.
Česko se hodlá stát lithiovou velmocí
Z pohledu Česka, které se také hodlá stát "lithiovou velmocí", může být zajímavý i přístup bolívijské vlády k investicím do těžby a následnému rozdělení zisku. Morales tvrdí, že bolívijská vláda nepřenechá těžbu za úplatu žádným nadnárodním koncernům, ale hlavním investorem zůstane sama. Na stavbu potřebné těžební infrastruktury, která už začala, má země podle Moralese připraveno 800 milionů dolarů.
Zahraniční firmy se ale pochopitelně podílejí na stavebních zakázkách placených vládou. Základní těžební komplex na dně bývalého jezera vybudovala čínská firma, o další zakázky se ucházejí firmy z celého světa. S těžbou by se mělo začít nejpozději do dvou let. Kromě lithia se přitom Bolívie může pochlubit i zásobami některých dalších vzácných kovů.
Lithium je měkký a lehký kov využitelný v celé řadě oborů od farmacie přes jadernou energetiku až ke konstrukci hvězdářských teleskopů. Význam lithia ale roste zejména v rámci celosvětové snahy o vývoj účinných zařízení k dlouhodobému ukládání elektrické energie. Ve velkém se využívá hlavně při výrobě baterií.
