Prolomení limitů těžby uhlí na dole ČSA je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) vyloučené. Na dole Bílina je podle něho možné pouze tehdy, když uhlí půjde prioritně do tepláren. Ministr to řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Možným prolomením limitů se má v pondělí zabývat vláda.
Prolomení limitů v dole ČSA by vyžadovalo bourání domů v Horním Jiřetíně a Černicích. Prodloužení těžby v dole Bílina žádnou obec přímo neohrožuje, ale těžba by se přiblížila k obcím Braňany a k Mariánským Radčicím.
Ministři by tak na pondělním výjezdním zasedání v Ústí nad Labem mohli učinit dlouho očekávané rozhodnutí o těžebních limitech. Na jednání kabinetu budou dva návrhy usnesení, o nichž se bude pravděpodobně hlasovat. Oba počítají s prolomením limitů na dole Bílina. Zasedání vlády budou kvůli rozhodnutí o limitech provázet protesty, a to jak zastánců, tak odpůrců prolomení limitů.
Podle Brabce musí být prodloužení těžby, které bude mít negativní dopad na životní prostředí a zdraví lidí, kompenzováno veřejným zájmem. "Tím je zejména udržení sociálně únosné ceny tepla nebo zaměstnanosti," řekl. Přesto chápe prolomení limitů i na dole Bílina jako krajní možnost. Zároveň proto neuvedl, jak bude v pondělí v této věci hlasovat.
Dokážeme ohlídat, kam uhlí půjde
"Pokud k prodloužení těžby v případě Bíliny, která je vlastněná společností ČEZ, dojde, mělo by uhlí preferenčně směřovat právě do tepláren. Jak velká část bude do tepláren směřovat, zatím není rozhodnuto. Jisté ale je, že stát dokáže ohlídat, kam bude uhlí směřovat," řekl Brabec.
Podle předsedkyně Strany zelených Jany Drápalové jsou zelení proti prolomení limitů a jakémukoliv zasahování do vládního usnesení z roku 1991, které stanovilo současné hranice uhelných revírů. Nevyužití uhlí za limity není podle ní krokem proti horníkům.
"Současné zásoby v dole ČSA vystačí do roku 2025 a na dole Bílina do roku 2038. Je proto ještě čas pracovat na změně struktury zaměstnanosti v severozápadních Čechách," řekla. Pro obyvatele Horního Jiřetína a dalších obcí nacházejících se nad ložisky uhlí by ale jedinou jistotou bylo odepsání těchto uhelných zásob, dodala Drápalová.
Prolomení těžebních limitů naopak podporují horníci, kteří plánují během pondělního jednání kabinetu v Ústí nad Labem demonstrovat za pokračování těžby. Naopak zachování stávající hranice přijedou do Ústí podle Drápalové podpořit příznivci Strany zelených.
Pro pokračování těžby v dole Bílina je i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). U dolu ČSA je podle něj řada otazníků. "Otázka prolomení limitů na dole ČSA je vysoce kontroverzní. Je tam problém zásahu do osídlení. To je myslím věc, kterou je potřeba vzít velmi vážně v úvahu. Je tam nesouhlas řady občanů, řady obcí," řekl nedávno ministerský předseda. Poznamenal také, že podle řady odborníků není uhlí z ČSA nezbytné.
Ničení zdraví i životního prostředí
Prolomení limitů v Bílině by podle studie Univerzity Karlovy pro ministerstvo průmyslu zvýšilo škody na životním prostředí a zdraví lidí o deset miliard korun. Při zachování limitů by však podle těžařů přišly v obou lomech tisíce lidí o práci.
Z hnědého uhlí v současnosti pochází téměř polovina elektřiny vyrobené v České republice. Podle optimalizovaného scénáře Státní energetické koncepce, kterou v květnu schválila vláda, se však jeho podíl má do roku 2040 snížit na asi 15 procent.
O prolomení limitů stanovených vládou v roce 1991 se hovoří několik let. Ministerstvo průmyslu letos v lednu představilo čtyři varianty, jak s nimi dále naložit. Kromě prolomení pouze na Bílině bylo možností úplné zachování nebo úplné prolomení limitů. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) dříve navrhoval posunutí limitů v dole ČSA, což by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně. V červnu oznámil, že od tohoto plánu upustil, protože studie, které si nechalo MPO vypracovat, ukázaly, že by se tento postup těžařům nevyplatil.
