Dotace
Brusel nedá peníze na výstavbu spaloven v ČR, chybí zákon

Peníze z EU nebude možné použít na výstavbu spaloven, o což Česká republika už několik let usiluje. Podle názoru Evropské komise totiž není jasné, jak spalovny zapadají do systému nakládání s odpadem. Česku totiž stále chybí nová národní odpadová strategie. Nové vedení ministerstva životního prostředí (MŽP) slibuje, že nový zákon bude ještě letos. Zatím ale není jisté, v jakém rozsahu a zda vůbec MŽP výstavbu spaloven podpoří. Současný evropský trend prosazuje recyklaci, nikoliv spalovny.

Na evropské dotace si musí počkat spalovna komunálních odpadů v Chotíkově u Plzně, která se už staví za zhruba tři miliardy korun. Zastaveny jsou i další projekty (např. Spalovny Karviná a Spalovna Most-Komořany), k nimž má ČR dodat strategické dokumenty. Je také otázkou, zda vůbec budou součástí nového Operačního programu Životní prostředí.

Oficiálně komise dala svůj názor České republice na vědomí před týdnem. "Nemůžeme to financovat, protože ČR neumí vysvětlit, jak tato spalovna zapadá do systému nakládání s odpady, který by odpovídal cílům příslušné evropské směrnice," uvedl Joseph Hannon, mluvčí eurokomisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika.

Dlouho očekávanou odpadovou legislativu chce MŽP dokončit do konce letošního roku, řekl náměstek MŽP Jan Kříž. "Jak plán odpadového hospodářství, tak zákon o odpadech by měl být do konce roku zpracovaný. Vnitřní záměr zákona o odpadech k projednání by měl být hotov v září," uvedl Kříž, podle něhož EK kritizovala i slabou komunikaci předchozích vedení MŽP.

Připustil, že kdyby byla hotova strategie nakládání s odpady třeba před dvěma lety, neměla by spalovna ZEVO Chotíkov problém s podporou z EU. Ta chtěla původně z fondů získat až 800 milionů korun. Plzeňská teplárenská ale už prohlásila, že spalovnu dostaví i bez nich. "Bohužel dluh je tak značný, že komise nechce selektivně podporovat nějaká opatření, když neví, jak se to zachová v celém systému nakládání s odpady v ČR," tvrdí Kříž.

Podpora Chotíkova závisí na tom, zda EK bude vůbec přístupná k závazkům, které by ČR poskytla. Praha navíc musí evropské úředníky přesvědčit, že spalovnu opravdu potřebuje. Podle Kříže to souvisí s objemem odpadu, který se vytváří v daném regionu; nesmí se snížit procento pro recyklaci. Konkrétně Chotíkov má projektovou kapacitu na 100 tisíc tun ročně.

Podle Kříže se především musí snížit celkové procento odpadu, které jde v ČR na skládky. "Je potřeba se zamyslet nad výší poplatku pro skládkování; kolik procent odpadu lze materiálově využít a kolik recyklovat. Energetické využívání odpadu může mít také své místo, ale musí být vidět toky odpadů, zda spalovny budou vůbec udržitelné," dodal.

Evropská legislativa upřednostňuje v odpadové hierarchii předcházení vzniku odpadu, pak recyklaci a teprve v případě, že toto není možné, používat jako zdroj pro výrobu energie. ČR však patří mezi země, kde většina směsného komunálního odpadu míří na skládky, téměř 60 procent z celkového nakládání s odpady. Každoročně vytvoří Češi zhruba pět milionů tun odpadu. Recykluje se pouze 25 procent a zhruba deset procent končí ve spalovnách. Ty fungují v ČR zatím tři v Praze, Brně a Liberci.