Česko je nejen pivní, ale i pivovarnická velmoc

Ekonomika
28. 2. 2016 06:00
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Češi stále více hledají alternativy k obligátní desítce či dvanáctce. V tuzemsku díky tomu funguje už více než tři sta minipivovarů a letos by mohlo přibýt dalších padesát.

Ty jsi magor, říkali Ivanu Husákovi, když začal uvažovat o založení Rodinného pivovaru Zichovec ve stejnojmenné obci se zhruba stovkou obyvatel. Sázka mu vyšla. Dnes má varna s hospodou tříletou tradici a produkuje zhruba osm set hektolitrů ročně.

"Máme přebytek poptávky, nestíháme. Většina piva se prodá u nás v Zichovci, dodáváme zatím jen do čtyř hospod ve Slaném a do jedné restaurace na Kladně," říká Husák, který je zároveň dlouholetým starostou Zichovce a spolumajitelem firmy Linet, jednoho z největších výrobců zdravotnických lůžek na světě.

Do vesnického byznysu se zapojili i jeho dva synové a společnými silami ho rozšiřují. Na 18. března je plánováno otevření nového provozu v nedalekých Lounech. Výstav se tak časem zvýší na deset tisíc hektolitrů ročně a možná je i dvojnásobná kapacita. Investované desítky milionů korun se podle Husáka mohou vrátit tak do patnácti let.

Nápoje budou od jara ze Zichovce rozvážet také ve speciálním Pívobusu, který bude i jakousi pojízdnou hospůdkou. Trasy se pro něj aktuálně plánují. Výrobci jednají také o dodávání piva do restaurací v padesátikilometrovém okruhu okolo Loun a v Praze. Plánují oslovit tři sta hospod a čekají, že sedmdesátka se jich ujme. Nabídnou jim nejen desítky a dvanáctky Krahulík, ale hlavně speciály - podobné, jako je polotmavý patnáctistupňový Magor, který v Zichovci vaří na upomínku začátků pivovaru.

Všechno to přitom začalo jako koníček poté, co Ivan Husák skončil v pozici finančního ředitele Linetu a ve firmě si nechal jen obchodní podíl. "Už nám ta plzeň tehdy tak nechutnala a chtěli jsme vlastní pivo," vzpomíná Husák (více o jeho příběhu viz MarketingSalesMedia č. 4/16).

To je ostatně velmi častý důvod vzniku minipivovarů. Jejich zakladatelé nebyli spokojeni se standardizovanou výrobou velkých hráčů, jako je Budějovický Budvar, Staropramen či Plzeňský Prazdroj. Rozmachu malých varen pomáhá i to, že vybavení pro výrobu se dá pořídit zhruba za 4,5 milionu korun, o milion levněji než před dvaceti lety.

Dnes se o přízeň zákazníků uchází rekordní množství minipivovarů, jejichž počet překonal hranici tří set. V polovině ledna jich bylo 302, což je o 22 více než v roce 2014. Celkový výstav odhaduje Českomoravský svaz minipivovarů na 200 tisíc hektolitrů ročně, což je méně, než kolik vyprodukuje třeba rodinný pivovar Bernard z Humpolce, a představuje to zhruba 1,3 procenta českého trhu.

Do pěti let by však počet minipivovarů mohl vzrůst zhruba na dvojnásobek. "Vzhledem k apetitu investorů to vidím tak na finální počet kolem šesti set. Pak by byl v každém větším městečku pivovar, jak to bývalo kdysi," uvedl prezident svazu Jan Šuráň.

"Během letoška by mělo vyrůst dalších čtyřicet až padesát. Přes pět set by se počet mohl vyšplhat už příští rok," upřesňuje Jan Kočka, viceprezident svazu. Čtěte TÝDEN!

* Jak se Česko v počtu pivovarů srovnává se zahraničím?

* Kdy jich v českých zemích bylo nejvíce?

* Co vznik nových varen komplikuje?

Odpovědi na tyto a další otázky najdete v nejnovějším vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 29. února 2016.

Autor: Jan Patera, Jakub KřešničkaFoto: Robert Sedmík

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ