Česko trápí hospodářské a ekonomické nedostatky, tvrdí EK

Česká ekonomika v posledních letech silně oživuje, což vede ke zlepšením na trhu práce a růst znamená také obnovu hospodářské konvergence s EU. Přesto stále zůstávají některé problematické body, například trvající vysoká míra daňových úniků i nákladů na placení daní, výrazně slabý fiskální rámec či nedostatky veřejné správy.

Páteční analýza situace, která není oficiálním postojem Evropské komise, bude podkladem ke konkrétním doporučením pro Česko a další státy osmadvacítky. Ty komise obvykle předkládá koncem jara.

Materiál upozorňuje, že řešení problému daňových úniků, zejména v oblasti daně z přidané hodnoty, je jednou z priorit politického programu české vlády, skutečný pokrok je ale pomalý. Plánována navíc nejsou žádná opatření, která by snižovala relativně vysoké náklady související s placením daní či vedla ke zjednodušení celého daňového systému. K vysoké úrovni zdanění práce podle komise přispívají vysoké příspěvky zaměstnavatelů na sociální zabezpečení.

Česko má podle textu jeden z nejslabších fiskálních rámců v unii a dlouho odkládaná reforma stále čeká na schválení.

"Předpokládaný nárůst veřejných výdajů na zdravotní péči a důchody zpochybňuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí," uvádí dokument s tím, že nedávné návrhy na změny důchodového systému by v případě realizace dlouhodobě vedly ke zhoršení stavu veřejných financí.

Komise v materiálu už poněkolikáté poukazuje na malý podíl některých skupin obyvatel na trhu práce. Zmiňuje v této souvislosti ženy s malými dětmi, u nichž dlouhodobě chybí cenově dostupná a kvalitní péče o děti, lidi s nízkou kvalifikací a příslušníky romské komunity.

Překážku k vyšší kvalitě lidského kapitálu v ČR znamenají i výrazné nerovnosti ve vzdělávacím systému, které znevýhodněným skupinám, hlavně Romům, brání k dosažení výsledků na trhu práce, a malá atraktivita učitelského povolání.

Pracovní dokument také konstatuje, že ačkoliv se česká konkurenceschopnost v posledních letech zlepšila, záporně ji ovlivňují faktory jako jsou neefektivní prvky v podnikatelském prostředí a také slabiny veřejné správy.

Komise v dokumentu připomíná, že Česko má jeden z nejnižších podílů uživatelů elektronické veřejné správy v Evropské unii. Efektivitu podnikání snižuje také vysoká míra regulací v některých odborných službách a také řada klíčových prvků protikorupčního plánu z roku 2015 teprve čeká na přijetí.

Vysoká administrativní a regulační zátěž v Česku také znamená překážku pro investice. Dokument zmiňuje také trvající značné nedostatky v dopravní infrastruktuře a energetické účinnosti. V porovnání s jinými státy EU je horší zejména silniční síť, přes vyšší investice v posledních dvou letech.

Pracovní materiál připomíná, že postupy při zadávání veřejných zakázek nejsou často v souladu s postupy, které se v unii osvědčily, což je prý ale částečně způsobeno malou odbornou přípravou zadavatelů.

Materiály shrnující situaci jednotlivých členských zemí EU komise až do loňského roku publikovala vždy až zároveň s doporučeními, co by dotyčný stát měl daný rok udělat ke zlepšení stavu svého hospodářství.

Loni poprvé byly publikovány na konci února tak, aby o nich byla možná diskuse na národní i evropské úrovni před tím, než komise svá doporučení vypracuje a v květnu či červnu předloží. Jedním z podkladů budou také národní programy reforem, které země do Bruselu odevzdají v dubnu.

V květnu 2015 komise vybídla Česko, aby zapracovalo na zjednodušení daňového systému, bojovalo s daňovými úniky, lépe řídilo své zdravotnictví a více zapojilo Romy do vzdělávacího systému.