ČEZ zrušil tendr na Temelín. Bez pomoci státu to nejde, říká

Společnost ČEZ zrušila zadávací řízení na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Firma to oznámila všem uchazečům. Potvrdil to mluvčí firmy Ladislav Kříž. Rozhodnutí ČEZ předcházela i debata s vládou premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Vláda už dříve odmítla dát státní garance, podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše je bez nich dostavba elektrárny v současné době nemožná. Hodnota zakázky se odhadovala na několik set miliard korun.

Beneš na tiskové konferenci uvedl, že zrušení tendru na dostavbu Temelína neznamená konec příprav na jeho budoucí rozšíření. Na reakci firem je podle něj brzy. ČEZ se nyní zaměří na prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany. Všechny jaderné bloky se podle šéfa ČEZ jednou dostaví. Jde o dva bloky v Temelíně, jeden v Dukovanech a jeden společně se Slováky v Bohunicích.

Kříž uvedl, že v podmínkách tendru bylo stanoveno, že účastníkům nenáleží jakékoliv náhrady spojené s účastí v tendru. Zároveň český zákon o veřejných zakázkách nepřipouští vyplácet náhrady uchazečům v tendrech.

Beneš řekl, že od roku 2009, kdy byla veřejná zakázka vyhlášena, do dneška prošel energetický sektor v Evropě turbulentním vývojem. "Zatímco původně byl projekt, vzhledem k tržní ceně elektrické energie a dalším faktorům, plně ekonomicky návratný, dnes jsou ohroženy veškeré investice do zdrojů elektrické energie, jejichž výnosy závisí na prodeji elektřiny na volném trhu," dodal Beneš.

Podle něj to ale neznamená, že v firma v Česku končí s výstavbou jaderných zdrojů. "Nebezpečí, že do 20 let nebudeme schopni pokrýt spotřebu energie v naší zemi, je stále akutní. Jen naše plány budeme muset přizpůsobit změnám, jež se nyní připravují v Bruselu. Je zřejmé, že na zajištění dalšího rozvoje jaderné energetiky bude třeba v budoucnosti úzce kooperovat se státem," poznamenal šéf ČEZ.

Beneš už dříve řekl, že si nedovede představit, že firma ČEZ v současné situaci postaví dva bloky Temelína bez státní podpory. Jedním z řešení byla státem garantovaná výkupní cena elektřiny. Ve čtvrtek ale kabinet uvedl, že má zájem pokračovat v rozvoji jaderné energetiky v ČR, ovšem bez jakéhokoliv typu státních záruk. "Jasně jsme řekli, že v současné době odmítáme jakýkoliv typ státní záruky. Vládě se nemůže nikdo divit po zkušenosti s podporou obnovitelných zdrojů, především solárních. To byla problematická zkušenost," uvedl premiér Sobotka.

Podle Beneše by tržní riziko investice do výstavby dvou bloků Temelína bez podpory nebo garance bylo příliš velké. "Před investory je to prostě neobhajitelné, to není možné," dodal. Nikdo v představenstvu ČEZ by podle něj k takovému záměru nyní neměl odvahu. ČEZ upozornil na to, že česká vláda s ohledem na aktuální diskusi o budoucnosti energetiky v rámci EU v tuto chvíli neplánuje poskytnutí garancí či stabilizačního mechanismu pro výstavbu nízkouhlíkových zdrojů.

Stamilionové náklady

Místopředseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes míní, že větší dopad na produkci energie než zrušení dostavby Temelína by měl neúspěch při prodloužení životnosti Dukovan. Podle Pačese se celkové náklady na tendr vyčíslit nedají, částku ale odhaduje na stovky milionů korun. Na projektu podle něj dlouhodobě pracovalo přes 100 lidí. Upozornil, že to nejsou ztracené peníze. "Já si myslím, že v budoucnu určitě dojde k výstavbě nějakých bloků. Jde o to, kdy a za jakých podmínek," míní Pačes.

Akcie ČEZ na burze po zveřejnění informace začaly růst, za čtvrt hodiny si připsaly dvě procenta. Po poledni byl kurz na 556 korun za akcii.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka má ČEZ na takové rozhodnutí právo. "Je to velká škoda pro české firmy. Zakázka století je dokázala spojit. Vznikly klastry, k jejichž vzniku jsme vyzývali a podporovali je. Řada firem také investovala značné prostředky a energii do přípravy," dodal.

Energetický expert konzultační firmy ENA Jiří Gavor považuje krok ČEZ za správné rozhodnutí. "Bez státních garancí se investor do této investice pustit nemůže, protože by to přinášelo nepřiměřené finanční riziko pro firmu," uvedl. ČEZ se podle něj může k dostavbě vrátit za změněných podmínek na trhu se silovou elektřinou, kdy to bude mít ekonomický smysl.

Soutěže o dostavbu dvou bloků Temelína se účastnila americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, ČEZ z tendru vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce.

Dva nové bloky temelínské elektrárny měly víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025 a nové bloky měly být v provozu 60 let.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk firmy se loni snížil o 12,3 procenta na 35,2 miliardy korun.