Časté změny zákonů a vyhlášek dusí podnikatele. Vyznat se v české právní džungli je stojí nejen čas, ale i velké peníze. Například pravidla o účetnictví se jen od roku 2000 měnila celkem 250krát.
Podnikateli kritizovaný zákon o elektronické evidenci tržeb podepsal prezident Miloš Zeman. Nic by tedy nemělo bránit tomu, aby začal v dohledné době platit. Jenže: téměř paralelně se objevila informace o tom, že EET nemusí být spuštěna včas kvůli údajné nemožnosti vypsat zakázku na dodávku potřebného systému bez výběrového řízení. V takovém případě by došlo k tomu, že zákon o EET bude účinný později, než se všeobecně počítá.
Dělají to všichni politici. A je jedno, zda jsou na pravé nebo levé straně politického spektra. Řeč je o změnách zákonů, vyhlášek a nařízení, které vytyčují právní rámec pro podnikání v Česku. Ty jsou tak časté, že místo nastavení jasných, průhledných a srozumitelných pravidel vedou pouze k nestabilitě, nejistotě a v neposlední řadě k vysokým nákladům. Podle odhadů, o které se opírá také Hospodářská komora České republiky, stojí frekventované změny legislativy české podnikatele kolem 12 procent HDP ročně. To znamená, že až 500 miliard korun vydávají podnikatelé každý rok jen za to, aby dokázali všechny ty novelizace správně zapracovat do svých provozů.
Rekordních 250 změn
Absolutním rekordmanem v počtu změn je regulace účetnictví. Podle Ladislava Minčiče z Hospodářské komory ČR, který dříve působil jako první náměstek ministra financí, prošla tato oblast od roku 2000 zhruba 250 změnami.
"Zákon o účetnictví se v posledních 15 letech měnil,pouze' třicetkrát, ale podzákonné normy a standardy doznaly na 220 změn," řekl TÝDNU Minčič. Když přepočítáme počet novelizací a úprav na jeden rok, pak nám vychází, že agenda účetnictví dozná ročně více než 16 změn.
Hned za účetnictvím se co do počtu změn řadí zákony upravující zdanění příjmů. Těch se za posledních 15 let událo hned 140, tedy něco přes devět ročně. Třetím nejčastěji upravovaným odvětvím je stavebnictví. Od roku 2000 byl sice samotný stavební zákon měněn "jen" třicetkrát, ale navazující podzákonné prováděcí předpisy svou podobu změnily více než stokrát.
Kolem 120 změn se doposud dočkal jeden ze stěžejních předpisů pro podnikání jako takové, a sice živnostenský zákon.
Teprve až pátá v pořadí je legislativa, jež se týká daně z přidané hodnoty. A o tuto příčku se dělí se zákony, které upravují pojistné na sociální zabezpečení. Jak DPH, tak pojistné prošly od roku 2000 šedesáti až sedmdesáti změnami.
Údaje o počtu novelizací vypadají vskutku démonicky. Je třeba ale poznamenat, že ne každá změna postihuje automaticky všechny podnikatele, firmy či odvětví. "Podzákonné předpisy bývají zpravidla zacíleny na určitou konkrétní podoblast podnikání," vysvětluje Ladislav Minčič.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 4. DUBNA
