Strany budoucí koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL chtějí odložit vznik jednoho inkasního místa pro platbu daní a pojistného o jeden až dva roky. Obávají se, že tento projekt není dobře připraven. Budoucí koalice však chce zrušit daňové změny, který má zákon o jednom inkasním místě od přespříštího roku zavést.
"Ke konceptu se všechny tři strany hlásí, akorát mají obavu, že je to nedostatečně připravené a že by to nemuselo fungovat, stejně jako to nefungovalo na Slovensku," uvedl ekonomický expert sociální demokracie Jan Mládek. Nová vláda hodlá provést audit jednoho inkasního místa. Jeho zavedení by se mělo odložit na rok 2016 nebo 2017. V koaliční smlouvě, na níž se strany shodly a kterou chtějí slavnostně podepsat 6. ledna, stojí, že se zasadí o zrušení zákona z roku 2011, který tzv. jedno inkasní místo (JIM) zavádí.
Koalici ale podle Mládka vadí daňová reforma spojená se zavedením jednoho inkasního místa. "Je tam opět horšení relace placení daně mezi živnostníky a zaměstnanci. Proto jsme se dohodli, že to zrušíme," uvedl Mládek. O odložení JIM hovořil Mládek už na letošním březnovém sjezdu ČSSD a označil ho za technický problém. "To budeme muset odložit, protože jinak to skončí úplně stejně jako sKarty," řekl tehdy v narážce na systém karty sociálních systémů.
"Jestli chtějí zrušit parametry daňových sazeb a veřejných pojistných, tak to znamená, že chtějí zvýšit daně. Což ostře odporuje tomu, co slibovali zejména poslanci ANO," řekl exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Pokud by koalice chtěla zrušit celý systém jednotného výběru, pak si podle něj protiřečí ČSSD, která tento systém léta podporovala. "Ta myšlenka vznikla ještě za ministra financí Bohuslava Sobotky. Do života jsem ji začal uvádět já, ale sociální demokracie vždy říkala, že systém jednotného výběru je správný," poznamenal.
Změny v daních, s nimiž souvisí i zřízení jednoho inkasního místa, přijaly Poslanecká sněmovna i Senát v roce 2011. Senát ale účinnost zákonů tehdy posunul na rok 2015. V původním návrhu z letošního ledna pak ministerstvo financí navrhovalo posunout jejich platnost na rok 2014, což se ovšem setkalo s nesouhlasem. Úřad nakonec od plánu upustil a navrhl posunout platnost jen některých. Zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy, snížení limitu na odpočet úroků z hypoték nebo plné spuštění jednoho inkasního místa by tak mělo začít platit až od roku 2015.
Ani dalším zástupcům bývalé vládní koalice se odložení nelíbí. "Nemyslím si, že by stát měl při každé změně politické reprezentace absolutně zastavit všechny projekty a začít je dělat znova nebo jinak," řekl České televizi předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
"Největší úlevu by to přineslo v tom, že ve všech otázkách plateb i následných kontrol by jednali s jednou institucí. Posunutí jeho účinnosti velký problém nepředstavuje, pokud firmy budou postupovat při výpočtu daní a pojistného současným způsobem, protože většina těchto agend je poloautomatizována. Problémem by bylo, kdyby se muselo všechno předělávat nadvakrát," uvedl již dříve Peter Chrenko, bývalý náměstek ministra financí zodpovědný za daně.
