Česko musí zlepšit spolupráci výzkumu a inovací s průmyslem a podnikatelskou sférou, řekl na tiskové konferenci v Praze Collin Wolfe z Generálního ředitelství pro regionální rozvoj Evropské komise.
Stát musí podle něj upřít pozornost na domácí firmy, aby se lépe zapojily a mohly využít výzkumné programy. Zlepšením čerpání evropských fondů, větší informovaností o různých programech EU či odstraněním překážek pro inovace se v Lichtenštejnském paláci zabývala mezinárodní konference nazvaná Synergie, výzkum a inovace fondů.
"Naším cílem je zvýšit zapojení průmyslu a podnikatelského sektoru do celého procesu. To je prioritní cíl i programu Inteligentní specializace. Průmysl a podnikatelský sektor by měl celý vědecko-výzkumný a inovační proces vést, měl by určovat jeho směr," řekl Wolfe.
Připomněl, že ve středu vydala EK hodnocení Česka za rok 2015, jež obsahuje řadu uspokojivých statistik o slibném ekonomickém oživení. "Ve všech klíčových ukazatelích si ČR vede lépe než průměr, jsou to indikátory, za něž by byly vděčny mnohé další země," uvedl s tím, že nedostatky jsou právě ve spolupráci výzkumu a podniků.
Investuje zhruba 88 miliard korun
V ČR se ročně investuje zhruba 88 miliard korundo výzkumu a vývoje s tím, že více než polovinu představují investice soukromého sektoru. "Na jedné straně jsou objemy poměrně veliké, na straně druhé se ukazuje, že spolupráce mezi veřejnou výzkumnou sférou a soukromou je velmi malá. Odhad té interakce je v rozsahu 1,5 až dvě miliardy korun. Z 88 miliard tak jen dvě miliardy popisují interakci mezi těmito světy," řekl poradce vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) Marek Jetmar.
Nejvíce investic ze soukromého sektoru jde z oblasti IT a telekomunikací a automobilového průmyslu, do budoucna se jako perspektivní jeví i další, jako třeba výroba letadel, kolejových vozidel či strojírenství.
Česká republika si už vytyčila klíčové oblasti, v nichž by mohla být excelentní. Právě to je potřeba k tomu, aby mohla lépe využít i evropské dotace, do roku 2020 až sedm miliard eur. Národní strategii pro výzkum a inovace vláda schválila v polovině února.
V rámci osmadvacítky i do budoucna
Za zásadní dokument proto Bělobrádek považuje takzvanou RIS3 strategii (Strategii inteligentní specializace), má nasměrovat část evropských i národních peněz do oborů, ve kterých by ČR měla být konkurenceschopná a orientovat se na tyto odvětví v rámci osmadvacítky i do budoucna.
ČR už základní oblasti komisi podle Bělobrádka předložila. Teď spolu jednají Národní inovační platformy, v nichž se baví zástupci podnikové sféry s akademiky a státní správou. Vznikla už například Národní inovační platforma, která se podle Jetmara zabývá společenskými výzvami. Jednání by měla skončit do poloviny roku, uvedl. "Předpokládám v průběhu podzimu předložení a schválení na vládě," dodal vicepremiér.
Wolfe řekl, že ČR měla v minulém programovém období problémy při čerpání evropských fondů, ale zlepšila se. Na otázku, jak si vede ČR ve srovnání s ostatními státy EU, odpověděl, že se v celé oblasti výzkumu, vývoje a inovací všichni učí. "Není to úplně jednoduché a mechanismy jsou jiné než v oblastech, kde máme zkušenosti, například výstavba infrastruktury. Právě proto vznikla platforma, abychom evropským zemím pomáhali ve využívání a aplikaci evropských peněz," dodal.
