Devalvovat korunu? Takové názory Zeman z ČNB vymýtí

Prezident Miloš Zeman při jmenování nových členů bankovní rady ČNB nebude jmenovat lidi podporující devalvaci koruny. V radě chce mít lidi podporující vstup ČR do eurozóny. Vyplynulo to z dnešního vyjádření Zemana při návštěvě hradeckého kraje při diskusi se zastupiteli. Zeman ČNB za devalvaci koruny dlouhodobě kritizuje, což učinil i dnes v Hradci Králové. Do konce svého mandátu bude Zeman ještě jmenovat čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra.

"Naštěstí prezident jmenuje členy bankovní rady a v roce 2016 může jmenovat i nového guvernéra centrální banky. A já udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů," řekl Zeman.

Prezidentovo sdělení má nebo může mít podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška několik vedlejších důsledků. "Za prvé, výrok vytváří riziko, že se zpolitizuje ukončení intervenčního režimu ČNB. Za druhé, vymezení profilu budoucího centrálního bankéře s jedenapůlročním předstihem patrně způsobí, že se někteří ekonomové s ambicemi na pozici ve vedení ČNB začnou předhánět v komentářích, jaké škody ekonomice ČNB svou intervenční politikou napáchala. Za třetí, výrok prezidenta přišel v době, kdy kurzu koruny chyběl jen malý impulz k uvedení do pohybu, a tento impulz jí dodal," uvedl.

Koruna přitom ve středu v reakci na Zemanova slova posílila na nejsilnější úroveň od loňského července. Podle serveru Patria Online se po 16.00 obchodovala za 27,44 Kč/EUR. "Koruna přitom netěží z lepších ekonomických dat, ale z výroku prezidenta Miloše Zemana. Jde jen o dočasné posílení a během dalších dní očekávám návrat české měny do pásma 27,50 až 28 Kč/EUR," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Prezident v Hradci zopakoval svůj názor, že ČNB provedla devalvaci proto, aby oddálila vstup ČR do eurozóny, protože při tomto vstupu by ztratila část svých kompetencí. Devalvace je podle Zemana ekonomicky neefektivní. "Jestliže ČNB tvrdí, že díky devalvaci koruny ekonomika roste, tak si zřejmě nevšimla, že došlo k poklesu cen pohonných hmot, ať už nafty nebo plynu, zhruba o 50 procent. A to je skutečný impulz pro rozvoj ekonomiky. Snížení nákladů na energii," řekl Zeman.

Zeman poprvé jmenoval nového člena sedmičlenné bankovní rady loni, kdy Evu Zamrazilovou vystřídal Jiřím Rusnokem. V červenci 2016 končí mandát guvernéra ČNB Miroslava Singera a člena bankovní rady Kamila Janáčka. V únoru 2017 vyprší šestileté angažmá Pavlu Řežábkovi a Lubomíru Lízalovi. Zemanovo první funkční období přečkají v bankovní radě pouze viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které na jejich druhé období jmenoval Václav Klaus v prosinci 2012.

S měnovými intervencemi ČNB začala na podzim 2013 s cílem udržovat korunu poblíž hranice 27 Kč/EUR. Začátkem února bankovní rada ČNB oznámila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016.

"Jak je přitom vidět na příkladu Švýcarska, ukončení intervenčního režimu může být provázeno značnými ekonomickými otřesy. Aby se jejich riziko minimalizovalo, mělo by k ukončení intervencí dojít za situace rovnováhy na devizovém trhu. Tu ale po výroku prezidenta nelze pro druhou polovinu roku 2016 předpokládat," uvedl Sobíšek.