Česká národní banka svými intervencemi vůči koruně odvrátila hrozící pohromy v podobě snižování investic, mezd i důchodů a propouštění z práce. "Centrální banky tu zkrátka jsou od toho, aby takovým scénářům zabránily," říká viceguvernér MOJMÍR HAMPL.
Od samého startu kursového závazku se spekuluje, kdy a jak jej ČNB opustí. Zatím jste vždy oznámili nějaký termín, ale poté jej odsunuli. Nehazardujete trochu s důvěryhodností? Věří ještě někdo tomu, že za rok intervence skutečně skončí?
Chování všech klíčových hráčů v ekonomice ukazuje, že nám věří. Vždy, když jsme řekli, že budeme kursový závazek do tehdy a tehdy stoprocentně držet, ekonomické subjekty tomu uvěřily. Jistota ohledně kursu je tak dnes vyšší než před rokem 2013. ČNB se chová v souladu s tím, co říká, a to si myslím, že se jednoznačně odráží v důvěře v ni.
Některé průzkumy ale ukazují, že roste počet firem, které už raději obchodují v eurech. Nemůže být právě toto projev nedůvěry?
Myslím, že ne. U některých výrobců roste snaha se chránit před kursovým rizikem, a tak chtějí mít na obou stranách výsledovky eura. A druhý důvod může být ten, že financování firem úvěry v eurech je jen známkou očekávání, že koruna možná v budoucnu posílí. Za skutečný projev nedůvěry v ČNB, a tedy v korunu, bych považoval, kdyby lidé od koruny hromadně utíkali, kdyby ji nechtěli držet nebo používat jako platidlo. A to se neděje.
Kdy tedy k opuštění závazku dojde? Bude i za půl roku platit termín druhé pololetí 2017, nebo to opět bude záležet na inflaci?
Ale ono to opravdu záleží na té inflaci. Naším záměrem není podporovat růst nebo snižovat nezaměstnanost. To jsou jen vedlejší pozitivní efekty snahy o cenovou stabilitu. Pokud jsme exit z kursového závazku odkládali, bylo to jen tím, že jsme viděli, že se inflace růst nechystá. Abychom ten závazek opustili, musíme si být opravdu jisti, že se inflace vyvíjí tak, jak chceme. Proto ani dnes nemůžeme říct nic jiného, než že nejpravděpodobnější termín opuštění závazku bude polovina příštího roku. V tuto chvíli vám více neřeknu, protože to skutečně nevím. Ale mohu všem poradit, aby sledovali naše inflační prognózy a vývoj inflace.
Proběhne exit skokově, anebo postupně?
Podle mě by bylo ideální, aby vystoupení z kursového závazku bylo obdobné jako vstup do něj. Čili z mého pohledu bude lepší, aby to proběhlo v jeden a zároveň správný okamžik. V jediný moment oznámíme, že od určitého daného data už hladinu kursu koruny vůči euru nebudeme hájit.
Někteří analytici tvrdí, že exitu bude předcházet zavedení negativních úrokových sazeb. Prý proto, abyste odradily ty, kteří budou spekulovat na posílení koruny. Mají pravdu?
Nepřijde mi to logické. V okamžiku, kdy se budeme chystat opustit kursový závazek, bych naopak očekával, že pak už sazby půjdou jen nahoru, a nikoli dolů. Pokud bychom měli odradit spekulanty zápornými sazbami, musely by klesnout tak hluboko, jak si to ani neumíme představit. I proto dlouhodobě nejsem stoupencem záporných sazeb.
* Jak viceguvernér ČNB vyvrací argumenty kritiků umělého oslabování koruny?
* Hrozil Česku řecký a japonský scénář deflační spirály?
* A jaký podíl má přijetí kursového závazku na tom, že naše hospodářství roste?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v dnešním vydání časopisu TÝDEN.
