Ústavní soud (ÚS) ve středu zrušil část zákona, která odepřela pracujícím důchodcům slevu na dani z příjmu. Vyhověl tak návrhu skupiny devatenácti senátorů zastoupených Miroslavem Antlem (ČSSD). Z nálezu plyne, že slevu za zdaňovací období roku 2014 mohou uplatnit všichni pracující důchodci bez ohledu na to, zda k 1. lednu čerpali penzi.
Pro rok 2013 nemá středeční nález obecnější účinky, zrušení části zákona totiž nemůže působit zpětně. "Nicméně v konkrétních sporech by k nálezu soudy mohly přihlížet," řekl předseda soudu Pavel Rychetský. ÚS podle něj nemá přehled o tom, zda existují nějaké konkrétní soudní pře o zrušenou slevu mezi pracujícími důchodci a státem. Podle právníka Ondřeje Moravce, který zastupoval u ÚS jednu z pracujících důchodkyň, zůstává rok 2013 sporný. Nejspíš bude záležet na daňové správě a obecných soudech.
Ve Sněmovně nyní bez ohledu na středeční verdikt čeká na schválení nová úprava daně z příjmu z dílny vládní koalice, která měla slevu pro důchodce znovu zavést.
Zákon ve zrušeném ustanovení říkal, že "daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu". V praxi tak aktivní důchodci od začátku loňského roku přišli o možnost snížit si daňovou povinnost až o 24 840 korun ročně, konkrétní částka je závislá na výši příjmů.
Podle ústavních soudců právní úprava vyvolávala nerovnost. Chybou bylo zejména to, že odepření slevy na dani spojila s čerpáním důchodu v jediný den roku, konkrétně 1. ledna. "Není dán žádný rozumný důvod, pro který by se na poplatníka, jenž pobíral starobní důchod po celý kalendářní rok, neměla vztahovat předmětná sleva na dani vůbec, zatímco u toho, jenž jej začal pobírat teprve od 2. ledna nebo pozdějšího dne, by měla být zachována v celém rozsahu," stojí v nálezu.
Podle Rychetského šlo o "extrémní případ porušení principu rovnosti". Proto soud rozhodl o zrušení části zákona, přestože jinak k otázkám důchodů a daní zůstává zdrženlivý - opakovaně je označil za politickou otázku.
Sporné ustanovení prosadila vláda Petra Nečase v rámci úsporného balíčku. Senátoři změnu označili za diskriminační. Poukazovali na to, že žádný právní předpis nezakazuje důchodcům pracovat. Dosažení důchodového věku není ani důvodem k výpovědi ze zaměstnání, ani k ukončení samostatné výdělečné činnosti. Proto prý neexistuje racionální důvod, proč by měli být pracující důchodci z daňového hlediska v horším postavení než ostatní poplatníci.
Nečasova vláda zdůvodňovala zrušení daňové slevy úsporami ve státním rozpočtu. Senátoři ale upozornili na to, že pokud demotivovaní důchodci přestanou pracovat nebo vykazovat příjmy, bude to mít z hlediska hospodaření státu přímo opačný efekt - sníží se výběr daní.
Novela vyvolala značnou nespokojenost pracujících důchodců. Celkem v první polovině roku 2013 pracovalo 145 tisíc starobních důchodců, tedy 11,5 procenta z celkového počtu 1,262 milionu seniorů v důchodovém věku do sedmdesáti let. Pobírání důchodu si k 1. lednu 2013 pozastavily tisíce z nich, mnozí na jediný den, což daňová správa označovala za obcházení zákona. Nález na více místech zmiňuje přerušení důchodu jako jednu z možností, které před pracujícími penzisty vyvstaly.
Čtyři ústavní soudci zaujali ke středečnímu nálezu odlišná stanoviska. Byl mezi nimi také Vladimír Sládeček, který původně jako soudce zpravodaj připravoval zamítavý nález. V plénu jej ale neprosadil, proto se zpravodajem stal Rychetský. S výsledkem nesouhlasili ani Vlasta Formánková, Ivana Janů a Vladimír Kůrka.
