Efektivita insolvenčních řízení je v Česku žalostně nízká

Výtěžnost insolvenčních řízení v Česku je žalostně nízká, dosahuje sedmi procent. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) a InsolCentra. Analýza tak popírá tvrzení Světové banky, podle které je průměrné uspokojení věřitelů v ČR 65 procent. Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány. V 58 procentech insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu.

"Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek," uvádí analýza.

Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

"Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány," uvedl předseda AMSP Karel Havlíček. Chyba přitom podle něj není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu.

Například finanční úřady podle studie nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictvím vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je podle studie i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.

Generální finanční ředitelství se v pondělí striktně ohradilo proti tvrzení o selhávání v oblasti vymáhání daňových nedoplatků a neefektivitě vlastních exekucí. Loni finanční správa vymohla všemi způsoby daňové exekuce částku 11,2 miliardy korun, což bylo o 3,7 miliardy korun více než o rok dříve.

"Odmítáme také tvrzení, že finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků. Institutů daných správci daně daňovým řádem je využíváno řádně a včas, v souladu se zákonem a základními zásadami a cílem správy daní. Jde o tvrzení mírně demagogické," dodala mluvčí GFŘ Petra Petlachová. Finanční správa přihlašuje standardně své pohledávky do insolvenčních řízení, dá se říci ve 100 procentech případů, dodala.

"Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach.

Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech," dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.
Počet firemních insolvencí v České republice loni klesl o 40,8 procenta na 3563 případů.