Většině lidí se letos vedlo hůře než loni. Po počátečním poklesu v prvních měsících roku začala opět růst nezaměstnanost a pocítili to i lidé, kteří si práci udrželi. "Vysoká nezaměstnanost vyvolává tlak na řadu pracovníků na nižších pracovních pozicích, kteří se bojí říct si o vyšší mzdu, chodí do práce na přesčasy, i když je nemají placené, jenom aby si zaměstnání udrželi," popisuje to ekonomický analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. V příštím roce by se to ovšem mělo změnit k lepšímu.
Jak byste hodnotil letošní rok z pohledu domácností, rodin a jejich ekonomické situace?
Letos si většina lidí příliš nepolepšila. Naopak, dařilo se jim o něco hůře než v roce 2012. Například míra nezaměstnanosti mírně rostla. Bez práce bylo na počátku roku téměř 586 tisíc lidí. Během roku se jejich počet sice vlivem sezonních prací o něco snížil, ale na konci roku jich bylo opět kolem 570 tisíc a tento počet ještě poroste.
Míra nezaměstnanosti se však příliš nedotkla lidí, kteří o práci nepřišli, nebo se pletu?
Vysoká nezaměstnanost vyvolává tlak na řadu pracovníků na nižších pracovních pozicích, kteří se bojí říct si o vyšší mzdu, chodí do práce na přesčasy, i když je nemají placené, jenom aby si zaměstnání udrželi. Druhá věc, která se s tím pojí, jsou mzdy, které nerostou a stagnují. A když už někde k nějakému růstu dojde, tak stěží pokrývá inflaci. Takže reálně domácnosti letos měly k dispozici méně peněz, což se odráželo na jejich chování. Méně utrácejí, snaží se využívat především slevové akce, a to nejen u potravin, ale i u textilu a elektroniky. Do toho navíc zasáhla listopadová intervence České národní banky (ČNB oslabila českou korunu, aby zvýšila český export a podpořila domácí výrobce - pozn. red.). Většina domácností ji chápe hodně negativně a já se jim ani nedivím. Nedokážou si plně uvědomit její dopad z dlouhodobějšího pohledu, vidí to spíše krátkodobě. A tento pohled je takový, že většina věcí, především dovozních, zdraží. Navíc řada lidí z pohraničí byla zvyklá jezdit na nákupy do Německa či do Polska, jenže teď se jim to výrazně prodražilo. Celkově si tak myslím, že se domácnostem v roce 2013 příliš dobře nevedlo.
Znamená to, že jim klesla životní úroveň? Dá se říci o kolik - a které na tom byly hůře nebo lépe?
Neodvažuji se říci, jak moc se snížila, i když to samozřejmě jde vyjádřit poklesem průměrné reálné mzdy (toho, kolik si lidé za mzdu mohou nakoupit zboží a služeb - pozn. red.), jenž činil za první tři čtvrtletí půl až jedno procento. Pokud jde o typy domácností, životní úroveň nejvíce klesla zaměstnancům na nižších pracovních pozicích. Naopak se to příliš nedotklo vyššího managementu nebo těch, kteří si vydělají více než průměrnou mzdu. Těch je asi jedna třetina.
A regionálně?
Z regionálního hlediska se to nejvíce týká skupin obyvatel žijících v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností, tedy v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.
Jak na tom budou domácnosti v příštím roce? Bude to lepší než letos?
Určitě. Český statistický úřad vydává takzvaný indikátor důvěry v českou ekonomiku. U spotřebitelů je nejlepší za poslední dva roky. V posledních měsících se jejich důvěra v ekonomiku, vyšší zaměstnanost a růst životní úrovně mírně zvýšila. Takže si myslím, že příští rok bude lepší pro ekonomiku jako celek i pro domácnosti. Minimálně jeho druhá polovina, kdy by měl vzrůst hrubý domácí produkt, což by se mělo odrazit i na lepších podmínkách na pracovním trhu.
Zlepšení odvozujete pouze z indikátoru důvěry?
To samozřejmě ne, opírám se o data z reálné ekonomiky, především o údaje z průmyslu, které v posledních měsících prošly výrazným zlepšením. Predikce na první čtvrtletí příštího roku navíc vyznívají tak, že průmyslu by se mělo začít dařit ještě lépe. Mělo by se to týkat i zahraničního obchodu, který by měl být v prvním čtvrtletí nominálně minimálně o deset procent lepší. Další indikátory pak naznačují, že bude růst zaměstnanost v průmyslových odvětvích. Více lidí tak bude mít práci, může dojít k růstu jejich mezd, začnou více utrácet, což se odrazí i v maloobchodě a ve službách.
A podepíše se na tom zlepšení i intervence České národní banky?
Z krátkodobého hlediska, v prvním čtvrtletí až prvním pololetí, bude mít intervence vliv lehce negativní. Koruna za poslední měsíc a půl vůči euru oslabila o sedm procent, což se podepíše v růstu inflace, a lidé budou mít tendenci méně utrácet. V dlouhodobém hledisku ale slabší koruna posílí export a průmyslové odvětví. Ve druhém pololetí 2014 a v roce 2015 by se tak intervence měla do ekonomiky promítnout pozitivně. Ale jak konkrétně, o kolik vzroste HDP nebo zaměstnanost, to se dá odhadnout těžko.
