Vláda schválila základní parametry takzvaného kurzarbeitu. Zaměstnanci podniků, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, budou za dobu výpadku dostávat 70 procent mzdy, 50 procent by přitom hradil zaměstnavatel a 20 procent by šlo ze státního rozpočtu. O každé jednotlivé žádosti o podporu bude rozhodovat kabinet.
Vláda má do budoucna svým nařízením rozhodovat o tom, že nastala situace, která opravňuje firmy k pobírání podpory v rámci kurzarbeitu. "Ještě ve druhém kroku, což byl zásadní požadavek pana ministra financí (Andreje Babiše), vláda bude rozhodovat o každé jednotlivé žádosti," uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD).
V praxi by tak měly úřady práce dostávat žádosti od jednotlivých podniků, o nichž následně rozhodne vláda. Při schválení pak žádost zpětně vyřídí daný úřad práce. Marksová se přitom nedomnívá, že by opatření mělo být výraznou byrokratickou překážkou. "Pokud by se jako takové ukázalo, dá se přehodnotit," uvedla ministryně.
Paragrafované znění návrhu by v rámci novely zákona o zaměstnanosti mohlo podle Marksové projít Parlamentem v příštích měsících. Fungovat by pak kurzarbeit mohl od jara.
Výše mzdy, kterou mají zaměstnanci na kurzarbeitu dostávat, se během koaličních jednání několikrát měnila. Do pondělního jednání se uvažovalo o 60 procentech z průměrné mzdy, dvě třetiny by přitom platili zaměstnavatelé a třetinu stát. Ministři se také domluvili na tom, že státní příspěvek bude firmám vyplácen nejdéle šest měsíců, při opakované žádosti pak maximálně 12.
