Jihu Německa hrozí kvůli nynější odstávce osmi německých jaderných elektráren takzvaný blackout, tedy výpadek dodávek proudu, a elektřinu musí dovážet ze sousední České republiky a Francie. Dnešnímu vydání listu Die Welt to řekl Fritz Vahrenholt, šéf společnosti Innogy, která je dceřinou firmou německého energetického koncernu RWE pro projekty energie z obnovitelných zdrojů.
V jihoněmeckých spolkových zemích Bavorsku a Bádensku-Württembersku přestala v rámci vládního tříměsíčního moratoria, uvaleného na nejstarší atomové elektrárny v zemi, fungovat tři zařízení. Podle Vahrenholta se tam už tak chronický výrobní deficit elektřiny ještě zhoršil a hrozí přerušení jejích dodávek.
"Blackoutu v současnosti brání jen to, že od 17. března den po dni dochází k silnému dovozu z Francie až 3000 megawattů a z Česka až 2000 megawattů elektřiny denně," tvrdí manažer. "Vedení odtamtud jsou nyní vytížená na maximální výkon," dodal. Kvůli nedobudovaným přenosovým sítím totiž prý není možné na jih Německa dodávat proud ze severu země, ale musí se dovážet od sousedů.
Jeho slova potvrdila i šéfka Spolkového svazu energetického a vodního průmyslu (BDEW) Hildegard Müllerová. "Od 17. března máme přebytek dovozu. Tok proudu z Francie a Česka se zdvojnásobil, vývoz do Nizozemska a Švýcarska klesl na polovinu," prohlásila na dnes zahájeném hannoverském technologickém veletrhu.
Dočasnou odstávkou německých jaderných elektráren Německu schází podle BDEW v současnosti asi 120 gigawatthodin vyrobené elektřiny denně. Ze sousedních států jí nyní dováží asi 50 gigawatthodin denně, uvedla Müllerová.
BDEW na veletrhu současně oznámil, že německé firmy plánují do roku 2019 vybudovat nebo modernizovat 51 velkých elektráren s instalovanou kapacitou 30 250 MW. Spolu s dalšími 15 časově zatím nespecifikovanými projekty si to podle svazu vyžádá investice zhruba 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun). Osmnáct z těchto elektráren je podle BDEW už ve výstavbě.
Vydělávají Češi a Francouzi
Vahrenholt v rozhovoru pro Die Welt varoval před rychlým odklonem od jaderné energetiky, po němž nyní v Německu volá většina veřejnosti a mnoho politiků. V magazínu Euro v této souvislosti poznamenal, že významná část nynějšího energetického importu do jižního Německa pravděpodobně pochází z jaderných elektráren. Narážel na to, že Francie z nich získává asi tři čtvrtiny elektřiny a Česko zhruba třetinu.
"Francouzské a české energetické koncerny vydělávají nyní díky německému moratoriu hezké peníze," neodpustil si uštěpačnou poznámku pravicový bulvární deník Bild. Vedení RWE nesouhlasí s nařízenou dočasnou odstávkou sedmi nejstarších reaktorů v Německu kvůli prověření jejich bezpečnosti po jaderné havárii v japonské elektrárně Fukušima a minulý týden podalo u správního soudu v Kasselu žalobu na odstavení své nukleární elektrárny Biblis A v Hesensku.
Podle názoru firmy není rozhodnutí kabinetu kancléřky Angely Merkelové z poloviny března právně podložené, a RWE tak každý den přichází asi o milion eur. Kromě bloků postavených před rokem 1980 se tříměsíční odpojení týká také v té době nefunkční severoněmecké atomové elektrárny Krümmel. Minimálně některé z nich by se do provozu neměly vrátit už nikdy. Z těch jihoněmeckých se to pravděpodobně dotkne dvou zařízení.
