Výhled
Kalouskův resort nebude tolik škrtat rozpočet, chce podpořit růst

Ministerstvo financí dočasně omezí rozpočtové škrty a pomocí státního rozpočtu podpoří ekonomický růst. Vyplývá to ze zveřejněného Fiskálního výhledu ministerstva. Deficit veřejných financí by tak měl letos podle materiálu klesnout na 2,8 procenta hrubého domácího produktu z loňských 4,4 procenta a v dalších letech by měl stagnovat.

Úřad tak počítá s tím, že Evropská komise příští rok ukončí s Českem řízení o nadměrném schodku. Ten by měl být pod třemi procenty. "Po splnění tohoto cíle již nebude docházet k dalšímu prohlubování fiskálního (rozpočtového) úsilí. Nástrojů fiskální politiky bude naopak, i když v omezené míře, využito pro stimulaci domácí ekonomiky, která by měla v letech výhledu zaznamenat postupné oživení," uvádí materiál.

Ministerstvo tak v dalších letech nepočítá s dalším snižováním deficitu. Pro rok 2014 naplánovalo deficit 2,9 procenta a v dalších dvou letech 2,8 procenta HDP. V listopadu počítalo s deficitem pro roky 2014 a 2015 na 2,7 procenta a 2,4 procenta HDP.

"Fiskální výhled potvrzuje nedávné výroky politických špiček, že by fiskální politika počínaje letošním rokem měla přestat být brzdou ekonomiky," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Jako problém ovšem vidí fakt, že do dalších let ministerstvo předpokládá stabilizaci a nikoliv snižování schodků veřejných financí, a to i přes očekávané oživení v české ekonomice. "Období růstu ekonomiky je vhodné ke stabilizaci veřejných financí. Pokud k ní nedojde v takovém období, může se stát, že bude rozpočtová politika působit procyklicky, tedy že budou nutné škrty ve výdajích v době dalšího zpomalení růstu," upozornil.

"Dlouhodobě udržitelné snížení vládních deficitů pod hraniční úroveň tří procent HDP, kterým je ukončení postupu při nadměrném schodku podmíněno, představuje ovšem i nadále stěžejní cíl vlády," upozornil mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Česká národní banka v nejnovější Zprávě o inflaci odhaduje letos deficit veřejných financí na 2,4 procenta HDP a v roce 2014 2,2 procenta HDP.

Celkový vládní dluh by měl letos podle Fiskálního výhledu stoupnout na 48,5 procenta HDP z loňských 45,8 procenta. Do roku 2016 by měl vzrůst až na 51,9 procenta HDP. Celkový vládní dluh podle kritérií pro přijetí eura nesmí překročit 60 procent HDP.

Důvodem loňského vysokého deficitu veřejných financí bylo jednorázové zaúčtování církevních restitucí a úpravy v čerpání fondů EU. Bez těchto vlivů byl loni deficit veřejných financí 2,5 procenta HDP. Deficit veřejných financí EU loni činil čtyři procenta HDP.

Květnový Fiskální výhled je podle ministerstva pojímán jako doplněk Konvergenčního programu ČR, ze kterého datově a informačně čerpá. Dále je postaven na dubnové makroekonomické predikci ministerstva a aktualizaci střednědobého výdajového rámce pro státní rozpočet a státní fondy schválené v dubnu vládou.

Podle makroekonomické predikce by letos měla ekonomika stagnovat a příští rok růst o 1,2 procenta, v roce 2015 o 2,1 procenta a v roce 2016 o 2,6 procenta.