"ČEZ o licenci v Albánii přijde," domnívá se exministr zahraničních věcí a člen dozorčí rady polostátního energetického kolosu ČEZ Jan Kohout. Firma se podle něj poté obrátí na mezinárodní arbitráž.
Sedíte v dozorčí radě energetického kolosu ČEZ. Jak byste zhodnotil výsledky společnosti?
Výsledky ČEZ za uplynulé období jsou v porovnání s dalšími obdobnými energetickými hráči na středoevropském trhu velmi dobré. O tom svědčí i dobrá úroveň ratingu, který je nutný i z pohledu dostavby jaderné elektrárny v Temelíně. Firma si vedla dobře i ve složitých podmínkách. Máme zde recesi čili poptávka po energiích klesá, je trvalý pokles ceny silové energie. Problémem je i legislativa Evropské unie, která není úplně předvídatelná. ČEZ si za této situace vede dobře.
Na co se chce ČEZ zaměřit v příštích letech?
Pro budoucnost je nejdůležitější z hlediska energetické bezpečnosti dobudovat nový jaderný zdroj, který by poskytl energii za stabilní ceny pro průmysl a domácnosti. ČEZ vstoupil v uplynulém roce do prodeje plynu, kterým nahrazuje přechod části klientů k jiným dodavatelům energie.
ČEZ ale chce garantované výkupní ceny, což příliš nezaručuje levnou energii. Není to problém?
Investice do energetického sektoru jsou na mnoho desítek let. A oproti minulosti je skutečně dnešní prostředí v tomto segmentu turbulentní a nepředvídatelné. Stát má zájem o nový jaderný zdroj. Je proto logické, stejně jako tomu je ve Francii či Velké Británii, že investor a provozovatel jaderné elektrárny má nastavený vztah se státem i v oblasti cenotvorby v souladu s českou i evropskou legislativou.
ČEZ má přijít v Albánii o licenci. Jak byste zhodnotil působení ČEZ v Albánii, potažmo v celé jihovýchodní Evropě?
V době, kdy ČEZ expandoval na Balkán, šlo o dobré investice. ČEZ se chtěl stát středoevropským energetickým gigantem. Samozřejmě, ne vždy v podnikání všechny investice vyjdou kvůli změněným podmínkám. V Rumunsku a Bulharsku, které jsou členy Evropské unie, jsou podmínky na rozdíl od Albánie trochu jiné. Větrným parkům v Rumunsku se daří, je to vzájemně výhodné pro Rumunsko i ČEZ a plány do budoucna jsou velké. V Bulharsku se nakonec podařilo vyjednat model, který je výhodný pro obě strany.
Investice v Albánii se však nepovedla...
Investice do distribuce v Albánii se jevila jako dobrá, cena nebyla vysoká a šlo o celou distribuční síť. Problém nastal v okamžiku, kdy regulátor předepsal ČEZ nové ceny pro koncové zákazníky. Zároveň vzhledem k nedostatku domácích zdrojů se musela energie dovážet ze sousedních zemí za výrazně vyšší ceny, které však regulátor nenechal ČEZ promítnout do koncových cen. Problémem je především fakt, že Albánie stále prochází dramatickým politickým i ekonomickým vývojem a není zcela stabilní. Jednotliví lídři dávají před volbami velice populistické sliby. Jeden z nich byl, že cena elektřiny se nebude zvedat nehledě na cokoliv. Navíc je tam určitá kultura, že za elektrickou energii se tam historicky neplatilo.
ČEZ již dříve nevyloučil možnost sporů s Albánií. Jak bude nakonec reagovat?
ČEZ se bude chystat na mezinárodní arbitráž a bude žádat záruku Světové banky ve výši 60 milionů eur. Je to nemilá situace. Pokud se však zvládne dobře arbitráž a nárok na garanci Světové banky, ztráty by neměly být pro ČEZ až tak veliké.
