Zástupci jihomoravských firem nepředpokládají, že by se do jejich hospodaření měl významněji promítnout plánovaný konec devizových intervencí České národní banky. Aktuální předpoklad je, že skončí zhruba v polovině příštího roku. Většina exportně orientovaných firem se této ekonomické nejistotě přizpůsobila pomocí různých nástrojů, které pomáhají eliminovat výkyvy kurzu, vyplývá z odpovědí.
V současnosti je kurz na úrovni přibližně 27 korun za euro. Někteří analytici očekávají, že po ukončení intervencí bude kurz kolem 26 korun za euro. Cena produktů vyrobených v ČR se tak se zpožděním stane dražší než dosud.
Nejlépe se zřejmě dopadům vyhnou firmy, jejichž zdroje jsou výrazně diverzifikované, jako je například Student Agency. "Naše aktivity směřují do více odvětví. Nepředpokládáme, že by ukončení intervencí mělo výraznější vliv ne celý holding na rozdíl od jiných firem, které se dominantně soustředí na import nebo export," řekl generální ředitel Jaroslav Řehůřek.
O střednědobých dopadech firmy nehovoří, krátkodobému dopadu se vyhýbají díky nástrojům zajištění proti rizikům kurzových změn. "Až do konce příštího roku máme riziko ošetřené hedgingem, proto nečekáme žádný dopad," řekl finanční ředitel výrobce zdravotnických pomůcek Hartmann-Rico Marek Třeška. Hedging je soubor nástrojů na finančním trhu, kterými se podniky proti kurzovým výkyvům zabezpečují. Stejně postupuje i Gumotex.
Výrobce ložisek ZKL exportuje 80 procent produkce. Proto spolupracuje s bankou na "fixaci kurzu" pro druhé čtvrtletí příštího roku i následujících 12 měsíců. "V případě kurzu dolaru se zajišťujeme na tři až čtyři měsíce dopředu," uvedl generální ředitel Jiří Prášil.
Výrobce elektronových mikroskopů FEI jako téměř výhradní exportér už prakticky v korunách neobchoduje. "Téměř veškerý příjem je v jiných měnách, proto nečekáme významné ovlivnění výsledků a naší činnosti," uvedl generální ředitel Jiří Očadlík. Opačně funguje výrobce šicích strojů Minerva, který zhruba 85 procent produkce prodává v korunách, i když do zahraničí. "V eurech domlouváme ceny jen u 15 procent produkce. Přesto očekáváme krok ČNB a změnu kurzu s napětím. Skokové změny mají dopady na hospodaření a lze jen odhadovat, že ztráta nebude vyšší než deset milionů korun," řekl předseda představenstva František Hrda.
ČNB před třemi lety chtěla intervencemi zvýšit spotřebu domácností a zvýšit inflaci tak, aby ekonomika nepřešla do deflace. Zároveň pomohla exportně orientovaným firmám, které se staly pro zahraničí levnější, a tedy konkurenceschopnější. Od listopadu 2013 do konce letošního září intervenovala v objemu zhruba 691 miliard korun.
