Lepší ovzduší v Ostravě? Motivovat mají dotace na kotle

Stát chce Čechy motivovat k masivní výměně zastaralých kotlů. Příští rok by si obyvatelé nejvíce znečištěných regionů mohli vybrat mezi moderními kotli nejen na uhlí, ale i na biomasu či plyn nebo jejich kombinaci. Dotované z fondů EU by mohly být všechny druhy, a nově by si tak na evropské peníze mohli "sáhnout" i přímo občané. Jedinou podmínkou budou vyšší emisní třídy, co minimálně zatěžují ovzduší, a současně snížení emisí oxidu uhličitého o třicet procent. Uvedl to ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Jeho resort se změnu snaží prosadit v Bruselu v rámci nového Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Pilotním projektem by se mohla stát Ostrava, Brabec o tom minulý týden už jednal s ostravským primátorem Tomášem Macurou (ANO). Shodli se, že právě ostravská aglomerace je vhodnou lokalitou. Podmínky projektu ale ještě nejsou známy a závisí na finální podobě OPŽP. "Shodli jsme se na potřebě takových opatření, která by přinesla pokud možno rychlý a viditelný efekt," řekl Macura.

Díky změněným dotačním podmínkám by podle primátora mohlo dojít k masivnější modernizaci lokálních topenišť, do níž by se zapojili i chudší zájemci, kteří na podmínky dříve vyhlašovaných programů s ohledem na relativně vysokou požadovanou spoluúčast nedosáhli.

MŽP chce získat až devět miliard korun z fondů, to je dvacetkrát víc, než doposud šlo do "kotlíkových" dotací. Urychlily by výměnu až sta tisíc starých kotlů za nové. "Když to půjde dobře, tak bychom měli výzvy od příštího druhého pololetí začít vypisovat i na kotlíky. Bude to souviset se schválením OPŽP. Pokud jde o částku, měla by být minimálně tak výhodná, jako je dnes na kotlíkové dotace," uvedl Brabec.

Zdůraznil, že nejvíce postižené kraje, Ústecký a Moravskoslezský, trápí nejen špatné ovzduší, ale i nezaměstnanost a nízké příjmy. Lidé by podle něj měli unést provoz nového kotle především finančně.

V současnosti MŽP s Bruselem jedná zejména o snížení emisí oxidu uhličitého a prachových mikročástic. Pouze s výměnu kotlů uhlí za uhlí by Evropská komise vzhledem ke své klimatické politice považovala problém.

Od roku 2012 dodnes se podle Státního fondu životního prostředí vyměnilo 1701 kotlů za téměř 73 milionů korun, ve skutečnosti jich bude víc, protože další údaje mají kraje. Na úřady přišlo 6 tisíc žádostí, z evropských fondů se proplatilo téměř půl miliardy korun. Vyměnily se kotle v Královéhradeckém, Plzeňském, Středočeském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Ty přispívaly zhruba polovinou částky, druhá pak šla z národních zdrojů. Letos zájemci z celé ČR podali přes čtyři tisíce žádostí.

MŽP odhaduje, že pokud by se druhy kotlů daly kombinovat, zasáhla by výměna až sto tisíc domácností. Jestliže by ale byly jen na plyn s biomasou, byla by jich polovina. "To je zásadní rozdíl. Máme zájem, aby se z lokálních topenišť z programu vyměnilo maximum. To je důvod, proč pořád bojujeme o nějakou možnost kombinace," vysvětluje Brabec. Staré kotle první a druhé emisní třídy se budou muset vyměnit do roku 2022.

Málokdo si podle Brabce uvědomuje, že nejmodernější kotle, byť jsou na uhlí a mají automatické přikládání, mají propracovanou technologii, která snižuje emise rakovinotvorných prachových mikročástic až o 97 procent.

"Už není velký rozdíl z hlediska prachových mikročástic mezi biomasou, jejímž spalováním rovněž vznikají, a mezi hnědým uhlím v těchto moderních kotlích," tvrdí ministr. MŽP v rámci novely zákona o ovzduší také pracuje na možnosti větší kontroly toho, čím lidé topí, a případné kombinaci práva na soukromí a na zdravé životní prostředí.