V Krušných horách leží obří zásoby lithia a dalších kovů. Jejich hodnota dosahuje tří bilionů korun. Na bohaté žíly si brousí zuby miliardář Karel Janeček, bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, superboháč Elon Musk nebo Australané. Česko dodá levnou pracovní sílu.
Ústecký kraj má pověst jednoho z nejzanedbanějších regionů České republiky. Může za to především těžba hnědého uhlí, která za sebou nechává vesměs zdevastovanou krajinu. Rekultivace sice mnoho jizev minulosti zahladila, ale riziko, že se do tamních kopců zakousne nenasytné rypadlo těžařů, opět enormně roste. Může za to lithium, které leží pod povrchem v katastru obce Cínovec na Teplicku.
Nejnovější zpráva z geologického průzkumu, kterou má TÝDEN k dispozici, hovoří o 6,5 milionu tun vytěžitelného lithia. To je asi o třicet procent více, než se odhadovalo původně. Průzkumné vrty provedla společnost Geomet, kterou má v rukou australská firma European Metals Holdings. Její akcie kótované na australské burze v Sydney na dobré zprávy náležitě zareagovaly. Jen od začátku letošního února jejich cena vyletěla na dvojnásobek. Za poslední rok se tržní hodnota firmy zvýšila dokonce desetkrát.
Lhostejný stát
Lithium je cennou surovinou pro výrobu elektrických baterií. Vzhledem k tomu, že se v nejbližší době všeobecně předpokládá rozmach elektromobilů, představuje cennější surovinu než ropa, zemní plyn či zlato. Proto se o naleziště v Cínovci živě zajímá americký miliardář Elon Musk. Podle technologického webu The Space Invader dokonce zvažuje, že přímo v Česku postaví továrnu na svá elektroauta Tesla.
Tuna uhličitanu lithného, z něhož se lithium získává, dnes ve světě stojí přes devět tisíc dolarů. To znamená, že Krušné hory skrývají bohatství za 58,8 miliardy dolarů, tedy asi 1,5 bilionu korun. Tato suma je větší než výdaje českého státního rozpočtu za jeden rok.
Kromě lithia však v krušnohorském podzemí leží také cín a wolfram, jejichž tržní hodnota je přibližně stejná jako v případě lithia. Celkové odhady proto hovoří až o třech bilionech korun. Pokud by je čistě teoreticky vytěžil státní podnik Diamo a tyto peníze odvedl do veřejných rozpočtů, Česko by mohlo pohodlně splatit svůj aktuální státní dluh skoro dvakrát.
Jenže tato varianta nejspíše zůstane v rovině teorií. K těžbě má totiž zatím nejblíže právě společnost Geomet, respektive European Metals Holdings, která dostala od ministerstva životního prostředí průzkumnou licenci. Pokud bude chtít rozjet těžbu, musí vypracovat a nechat posvětit studii vyhodnocení vlivu na životní prostředí, takzvanou EIA. Poslední dva kroky má v rukou Český báňský úřad - stanovení dobývacího prostoru a následně povolení těžby. Pokud úřad kývne, dveře se Australanům otevřou dokořán.
Půjde pod zem Janeček?
Kromě Geometu krouží kolem lithia i další zájemci. Na konci loňského roku jednali na Krajském úřadě v Ústí nad Labem zástupci globální konzultantské společnosti Albright Stonebridge Group, kteří se na možnosti hlubinné těžby lithia vyptávali. Firmě předsedá bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Ta čile využívá svých kontaktů k vlastním obchodům. Před deseti lety se například stala zvláštní poradkyní předsedy správní rady kosovského internetového poskytovatele Ipko Net. Její Albright Stonebridge Group pak převzala veškerý mobilní byznys v Kosovu.
A pak je tu poněkud nečitelný miliardář Karel Janeček, autor projektu Prezident 21, filantrop a majitel matematického algoritmu pro "dokonalý volební systém". Společnost Cínovecká deponie, která patří jeho fondu RSJ, projevila zájem o přetěžení odkaliště, které na Cínovci zbylo po těžbě cínu. Je stále ještě plné lithia, neboť o tento kov nebyl v době cínové horečky zájem.
Vyvstává ovšem problém: Cínovecká deponie disponuje potřebnými povoleními od ministerstev a Český báňský úřad už stanovil i dobývací prostor, Janeček se ale k ničemu nemá a není vůbec jasné, zda nakonec pod zem půjde. Těžba přitom měla začít už koncem loňského roku.
Spojenectví filantropů
Podle zákulisních informací si Janeček těžbu lithia na Cínovci naplánoval společně s Martinem Hausenblasem, podnikatelem a lokálním politikem. Záměr byl jednoduchý. Hausenblas založil hnutí PRO! kraj, respektive PRO! Ústí, aby získal potřebný politický vliv pro prosazení výstavby továrny na výrobu elektromobilů Tesla amerického miliardáře Elona Muska.
Ta měla vyrůst na místě vývojového parku Nupharo, který spolykal tři sta milionů korun z veřejných rozpočtů, aniž začal pořádně fungovat. Hausenblas si prý kvůli tomu krátce po komunálních volbách v roce 2014 pořídil první vůz značky Tesla v Česku. Coby první náměstek ústeckého primátora s ním dojížděl do práce. Někteří opoziční politici mu nemohli zapomenout, že si automobil dobíjí z magistrátní zásuvky.
Hausenblas se rázem stal vizionářem, čímž si veřejné mínění pro Muskovu továrnu ještě více naklonil. Objevily se dokonce spekulace, že politik a podnikatel v jedné osobě měl české fabrice na automobily Tesla šéfovat. A Janeček mu měl dodávat lithium. Jenže nyní se otevřeně hovoří o Janečkově záměru Cínoveckou deponii prodat. A ve hře jsou údajně opět Australané.
Pár drobných pro obec
Fakt je, že příprava těžby (ať už se na ní nakonec bude podílet kdokoli) si podle odhadů vyžádá investici zhruba 200 milionů korun, další miliony spolyká přetěžení 680 tisíc tun rudy, z níž by se mělo lithium extrahovat.
Pokud k těžbě dojde, pak stát, respektive obec Dubí, pod niž Cínovec spadá, z peněz za vytěženou surovinu uvidí pouze poplatky za užití dobývacího prostoru a vytěžený nerost. Mohlo by jít o několik milionů korun ročně, což jsou v poměru k tržní hodnotě suroviny směšné haléře.
Dubská radnice je každopádně těžbě nakloněna. "Záleží na tom, jak by se lithná slída dopravovala k nejbližšímu nádraží, které je u nás. Ideální by to bylo lanovkou. Těžba sama krajinu příliš nenaruší, protože to ložisko je z boku kopce, kde by se těžilo," řekl TÝDNU Petr Pípal, starosta Dubí. Podle něho by v těžbě mohlo najít práci asi sto lidí.
