V Česku působí okolo 6,5 tisíce bezpečnostních služeb. Panuje mezi nimi tvrdý konkurenční boj vedoucí až k dumpingovým cenám pohybujícím se na hraně zákona. Odnášejí to především jejich zaměstnanci, jejichž mzdy patří k těm nejnižším. Na jejich situaci se podílejí i státní úřady.
Vyplývá to z důvodové zprávy k zákonu o bezpečnostní činnosti, který připravilo ministerstvo vnitra. Konkurenční boj a nízké ceny se podle něj odrážejí i na mzdách strážných a dalších zaměstnanců, které se pohybují hluboko pod průměrnou mzdou. "Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2010 činila 23 513 korun, v dalším roce 24 319 korun, v roce 2013 to bylo 25 884 korun a v roce 2014 dokonce 25 686 korun. Pro ilustraci, v odvětví soukromé bezpečnosti pak v roce 2010 průměrná hrubá měsíční mzda činila 11 735 korun, v dalším roce to bylo 11 696 korun a v roce 2012 jen 11 413 korun," konstatuje ministerstvo.
Tlak na nízké ceny přitom nevyvíjejí pouze zákazníci bezpečnostních služeb z komerční sféry, ale často i samotné státní úřady. A to dokonce ty nejvyšší. Například Generální finanční ředitelství podle ministerstva platí své hlídací službě 52 korun bez daně z přidané hodnoty na hodinu. Úřad vlády je na tom ještě hůře, jeho platba se pohybuje ve výši 46,84 koruny bez DPH na hodinu. "Zaručená minimální mzda strážných je přitom necelých 61 korun na hodinu," konstatuje prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb Jiří Kameník.
Bezpečnostní služby navíc často musejí platit ze svého i vybavení strážných, tedy například uniformy. "Tím, že vítězem výběrového řízení se stane ten, kdo nabídne nejnižší cenu, a to i s vědomím, že při přistoupení na tuto cenu téměř neexistuje na straně soukromé bezpečnostní služby šance dodržet platnou pracovněprávní legislativu, jakož i právní normy na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany atd., dochází k degradaci oboru," kritizuje ministerstvo jak bezpečnostní služby, které nízké ceny ve veřejných zakázkách nabízejí, tak státní úřady, které bez ohledu na zákony na tyto ceny přistupují.
"Výše sazby za služby poskytované Úřadu vlády může být pod úrovní minimální mzdy díky příspěvkům na podporu zaměstnávání, které bezpečnostní agentura využívá v návaznosti na skutečnost, že zaměstnává více než 50 procent zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením," konstatoval mluvčí Úřadu práce Martin Ayrer. Jinými slovy může být platba tak nízká, protože ochranka Úřadu vlády zaměstnává pro svou činnost zdravotně postižené. Což by samozřejmě nebylo špatné, nebýt důležitosti objektu. "Úřad vlády v současné době neuvažuje o revizi předmětné smlouvy," dodal Ayrer.
Změnit současnou situaci by měl právě výše zmíněný zákon, který je nyní v Poslanecké sněmovně. Ten dá bezpečnostní i detektivní službě nová pravidla. Bezpečnostní služby jej vítají, i když zatím nevědí, zda splní to, co slibuje. "Pokud nová zákonná úprava bude mít alespoň ten efekt, že zmizí neudržitelný tlak na hodinovou odměnu, nabídky pod náklady a diskutabilní kvalitu, smysl mít bude," míní provozní ředitel bezpečnostní služby SSI Radek Škrabal.
Jaké změny zákon přinese a jak ovlivní trh se dočtete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vyjde v pondělí 15. června 2015.
