-57d815485f38b.jpg)
Hledáte práci? Pak byste se měli řídit i podle velikosti firmy. Malé kolektivy sice mohou mít různé přednosti, například větší soudržnost spolupracovníků nebo méně byrokratický způsob řízení, ale problém je ve mzdě. Může se lišit až o 11,5 tisíce ve prospěch velkých podniků.
Ve firmách, které mají jednoho až devatenáct zaměstnanců, totiž dosahuje průměrný příjem 19 495 korun hrubého. U podniků se sto až 249 pracovníky to je už 27 234 korun. U největších společností s více než tisící zaměstnanci se průměrná mzda pohybuje ve výši 31 169 korun. Vyplývá to ze zprávy o základní příjmové a výdajové situaci domácností za první čtvrtletí, kterou tento týden projednávala tripartita.
Důvodů rozdílných mezd je několik. "Asi tím hlavním je to, že si velké podniky díky své síle dokážou dojednat lepší podmínky u dodavatelů i odběratelů," uvedl analytik trhu práce Miroslav Novák ze společnosti Akcenta. Malé podniky s několika zaměstnanci takovou vyjednávací sílu nemají, a tak mají většinou v poměru k ostatním nižší zisky.
Ne vždy to samozřejmě platí, hodně závisí i na oboru. Schopná malá IT firma může dorovnat a dokonce převýšit mzdy ve velké firmě.
Dalším důvodem rozdílu je to, že ve velkých podnicích většinou působí odbory, které jsou schopné vyjednat pravidelný nárůst mezd. V těch malých si o zvýšení příjmu musí lidé většinou říkat sami. Je ale pravda, že je pak většinou nárazově vyšší.
Velký rozdíl v platech je i z hlediska regionálního. Například v Praze byla v prvním čtvrtletí průměrná hrubá mzda 32 934, což je o 9838 korun více než v Karlovarském kraji. Tam byla nejnižší. Na druhou stranu v Praze jako v jediném regionu České republiky mzdy v prvním čtvrtletí meziročně klesly, naopak v Karlovarském kraji byl nárůst nejvyšší, a to o 8,1 procenta. "Došlo tak ke snížení rozdílu extrémních mzdových hladin (Praha vs. Karlovarský kraj) o 1950 korun na 9838 korun," konstatuje ministerstvo bez širšího odůvodnění.
