Některé medy prodávané na českém trhu jsou ředěné sirupy. Zjistil to spotřebitelský časopis dTest, který nechal v laboratoři zkontrolovat 17 medů. Čtyři z nich byly nastaveny levnými sirupy, dva z nich navíc přibarveny. Dva ze tří medů prodávaných pod značkou "bio" obsahovaly pesticidy.
Na nevalnou kvalitu medových směsí prodávaných v obchodech upozorňují dlouhodobě i včelaři. Za pravdu jim daly také výsledky loňských kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI).
V nedávné minulosti ředili podle časopisu nepoctiví prodejci med nejčastěji cukerným roztokem z řepy, což se dalo poměrně snadno odhalit. "Falšovatelé posléze přešli na pančování medu levným kukuřičným či třtinovým sirupem, jehož profil lze uměle vytvořit tak, aby byl velmi podobný profilu pravého medu," uvedla Ida Rozová z časopisu dTest. Přibližně před čtyřmi lety pak začali falšovatelé používat sirup z obilí. Tímto způsobem pančovaný med prozradí při laboratorním testu cizorodý enzym beta-fruktofuranozidáza.
Sirupem byl podle dTestu naředěn JSG Med luční od plzeňské firmy JSG, med s trvanlivostí do 4. listopadu 2014, Kaufland Stilla fiori / Honey floral med květový s trvanlivostí do 14. října 2013, Med včelí květový lesní od společnosti Product Bohemia z Nové Vsi u Chotěboře s trvanlivostí do konce letošního roku a Včelařský dvůr Včelí med květový nektarový od firmy MORAVIAPRODUKT - Češka, Lednice, s trvanlivostí do 7. listopadu 2014. Dva z falšovaných medů, JSG med a Product Bohemia Med včelí květový lesní, byly navíc obarveny éčkem - amoniak-sulfitovým karamelem (E150d).
Dva biomedy, Albert Bio med květový od společnosti PRO-BIO ze Starého Města pod Sněžníkem s trvanlivostí do 20. září 2014 a Billa Naše Bio / med lesní květový smíšený dodaný Janem Pintířem ze Švihova a s trvanlivostí do konce dubna 2013, obsahovaly insekticid acetamiprid, první z nich navíc ještě insekticid thiacloprid.
"Pro biopotraviny, tedy i pro biomed, neexistují žádné zvláštní limity pro rezidua pesticidů," uvedla Rozová. Obsahuje-li biomed pesticidy, je to podle ní přesto špatně, neboť jejich přítomnost je důsledkem nesplnění podmínek pro bioprodukci medu.
Spotřeba medu v Česku v posledních letech mírně roste. Podle odhadu Českého svazu včelařů je nyní zhruba 0,7 kilogramu na osobu. Na rozdíl od jiných států EU je ČR schopna pokrýt poptávku po medu produkcí domácích včelařů. Většinu tuzemského medu prodají včelaři přímo ze dvora zákazníkům. V obchodních řetězcích naproti tomu dlouhodobě převažují dovážené medové směsi.
Kvalitativním požadavkům SZPI loni nevyhovovalo 15 procent kontrolovaných potravin. Nejčastější problémy byly například s džemy, vínem a právě medy. Přibývá prý případů, u nichž je podezření na záměrné šizení ze strany výrobců.
