Od Nového roku se zpřísní emisní limity pro elektrárny, teplárny a další energetické zdroje v průmyslu, v nichž se vyrábí teplo. Požadavek na zpřísnění hodnot vychází z evropské směrnice. Řada firem ale využije takzvané přechodné režimy, které umožnila evropská legislativa, aby se na změny mohly připravit. O zařazení do Přechodného národního plánu tak požádalo zhruba 45 provozovatelů.
Strategický dokument předpokládá, že se v letech 2016 až 2020 významně sníží emise v energetice a teplárenství. Jde o celoevropské citelné zpřísnění emisních limitů pro hlavní znečišťující látky - oxidy síry, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky. Týká se zejména velkých elektráren a tepláren. Ekologové ale přechodné období kritizují, česká vláda podle nich příliš ustoupila tlaku energetického a teplárenského průmyslu.
Zařazení do tří přechodných režimů, které umožňují odklad nových limitů, využila řada států včetně Česka. Podle MŽP je největší počet zdrojů zařazen do takzvaného přechodného národního plánu, v rámci něhož mohou postupně snižovat emise, až do roku 2020 přejdou na nové limity. Týká se velkých elektráren a tepláren. "O zařazení do Přechodného národního plánu požádalo cca 45 provozovatelů jako například ČEZ, Veolia Energie ČR, Alpiq Generation (CZ)," uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Zpřísnění bude tedy od Nového roku platit pro ty provozovatele, kteří nejsou zařazeni do přechodných plánů. "Zpřísnění vítáme a myslíme si, že mělo přijít už dříve. Bylo by dobré, kdyby byly zpřísněny i limity pro rtuť. Ty by také měly být zařazeny do Národního plánu snižování emisí," uvedl expert na toxické látky ekologické organizace Arnika Jindřich Petrlík.
"Nemůžeme ale schvalovat dlouhé přechodné období, protože elektrárny a teplárny o připravovaném snížení vědí už několik let a procesy ke snížení emisi mohly zahájit už dávno," dodal s tím, že o snížení věděly od schválení evropské směrnice o průmyslových emisích v roce 2010.
Menší teplárny a výtopny s tepelným příkonem do 200 MW využily výjimku platnou do roku 2022. "Podle našich informací se do tohoto přechodného režimu přihlásilo v ČR deset tepláren na zemní plyn a 16 tepláren na pevná paliva. Rozsah potřebné modernizace se v jednotlivých teplárnách významně liší," řekl ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
V případě tepláren spalujících zemní plyn podle něj většinou postačí výměna hořáků za nízkoemisní. V případě tepláren na pevná paliva je potřeba řešit zejména odsíření a denitrifikaci (redukci) spalin a investice jsou řádově vyšší než v případě tepláren na zemní plyn. Přestože jsou zařazeny do přechodného režimu, část tepláren na pevná paliva už významnou část modernizačních investic provedla, uvedl Hájek. Odhaduje, že v menších teplárnách bude potřeba pro splnění zpřísněných emisních limitů do konce roku 2022 investovat více než pět miliard korun.
