Výroky premiéra Petra Nečase (ODS) a ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) o tom, že výše státních penzí se v budoucnu bude pohybovat na úrovni chudinských dávek, jsou podle experta odborů Víta Samka nesmyslné. Navíc prý sami vládní představitelé před časem tvrdili opak. "Je na novinářích, aby jim položili dotaz, proč tehdy říkali, že je systém dlouhodobě finančně stabilizovaný," říká Samek v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Vláda v posledních týdnech začala na veřejnosti prezentovat názory, že mohou průměrné penze v průběhu několika desetiletí klesnout až na polovinu současné hodnoty. Co si o tom myslíte?
My klademe otázku předsedovi vlády a ministru financí: A co jste nám říkali před dvěma lety, když jste prosazovali parametrické změny prvního, státního pilíře? Proto jsme prezentovali na naší páteční tiskové konferenci grafy, které jsou vyňaty z důvodové zprávy, kterou tehdy vláda vypracovala. A ty říkají pravý opak toho, co předseda vlády tvrdí nyní. Čili na novinářích je, aby představitelům vlády položili otázku, proč tehdy říkali, že naopak důchody jsou dlouhodobě udržitelné, systém je dlouhodobě finančně stabilizovaný. Není tam žádná taková hrozba, o které se hovoří dnes.
A nemůže se přece jenom stát, že s postupem času bude reálná výše důchodů poněkud klesat?
Takhle, reálná úroveň samozřejmě částečně reálně klesá. Ale na druhé straně my věříme tomu, že se najde mechanismus, jak renovovat třetí pilíř (někdejší penzijní připojištění, nynější doplňkové penzijní spoření - pozn. red.) a věříme tomu, že pokud by se ukázalo, že druhý pilíř nebude udržitelný, protože je tam malý počet klientů, tak pak nezbude než je spojit v jediný, ten třetí. A pak by bylo možné ten systém posilovat, aniž by to vedlo k těm rizikům, která jsou tam dnes.
Lidé, kteří se zapojí do nového penzijního pilíře, podle vás vstupují do hry. Jak tomu máme rozumět?
Ta hra spočívá v tom, že je člověk nabádán, aby vstoupil do systému, který mu nic negarantuje předem. Veškeré riziko ponese sám, ať už je to riziko investičního neúspěchu či riziko případných vyšších nákladů s tím spojených. Nehovoří se ani o tom, jaká bude skutečná výše vyplácených penzí a jakou roli v tom hrají tyto náklady. Přitom je tam jedna z největších slabin soukromého systému. Soukromé penze jsou obecně dražší než penze vyplácené státem z průběžného důchodového pojištění.
Podle odborů se vstup do druhého pilíře vyplatí pouze lidem, kteří po celý život budou mít plat minimálně 37,5 tisíce hrubého. K tomu jste došli jak?
To není podle nás, to je graf, který vytvořila Česká národní banka a prezentovala ho loni na různých konferencích o důchodech. Je to graf podle instituce, která dozoruje penzijní společnosti, která nese odpovědnost za to, že se tam bude postupovat fér, že účastníci dostanou přesné, úplné a nezavádějící informace. Sama tento graf vytvořila na základě analýzy českých příjmů a českých příležitostí na kapitálových trzích, a z něj opravdu vyplývá, že zlomovou hranicí jsou příjmy ve výši jedenapůlnásobku průměrné mzdy. Takže jsme v situaci, kdy Česká národní banka naznačuje, že nový penzijní pilíř je určený maximálně pro pět až deset procent české populace. Naprostá většina ostatních má nižší platy a mzdy.
Ale jsou i jiné propočty, které jsou k penzijní reformě vlády trochu milosrdnější.
Odmítáme komentovat nejrůznější jiné propočty, protože ty vytvářejí většinou instituce, zainteresované na provozu systému z hlediska toho, kolik získají klientů. Kdežto Česká národní banka nese odpovědnost za to, že se na trhu budou poskytovat objektivní informace.
Na páteční tiskové konferenci jste také prezentovali názor, že aby se nové penzijní spoření pětatřicetiletému člověku vyplatilo, musel by si spořit do 75 let věku. Proč?
Tam hraje klíčovou roli dlouhodobost spoření. To je důvod, proč klasické zaměstnanecké fondy na Západě začínají fungovat při prvním vstupu zaměstnance do práce. Lidé jsou v nich čtyřicet pět i více let. A teprve po nějakých třiceti pěti letech se projevuje výrazný přínos takzvaného výnosu z výnosů, kdy stále podstatnější část celkových prostředků na účtu tvoří výnosy. A samozřejmě každé další výnosy, které se generují, posilují stránku výnosů a ten efekt je tam potom exponenciální. Čili má-li mít důchodové spoření smysl, je potřeba do něj vstupovat v osmnácti letech, a ne v pětatřiceti nebo ve čtyřiceti. Chápu, že předseda vlády musel do systému vstoupit, protože jinak by mu nikdo nevěřil, že to myslí upřímně, ale ani v jeho případě už nemůže počítat s tím, že by se tento efekt projevil.
