Počet farmářských trhů již neroste, přibývá farmářských obchodů

Počet farmářských trhů v Česku se v posledních dvou letech po předchozím strmém růstu stabilizoval. Podle databáze serveru Vitalia.cz, který se trhy dlouhodobě zabývá, se v různých intervalech trhy letos konají na 160 místech. Naopak přibývá farmářských prodejen. V příštím roce by se měly objevit i první supermarkety specializované na produkty od malých lokálních výrobců.

"Celkový počet trhů je zhruba stejný, ale oproti předchozím rokům je zřejmý trend stabilizace. Máme tu etablované, větší trhy, i menší pravidelné akce," říká šéfredaktorka serveru Vitalia.cz Lenka Krbcová.

Provozovatelé zavedených tržišť nabízejících výrobky z farem a od malých výrobců potravin si přes určité nasycení trhu na odliv zákazníků nestěžují. "Na dobrých farmářských tržištích, která mají svou tradici a dobrou úroveň, o klientelu není nouze," řekl předseda loni vzniklé Asociace farmářských trhů Jiří Sedláček, který stojí také v čele občanského sdružení Archetyp. To provozuje trhy na Náměstí Jiřího z Poděbrad a vltavské náplavce na Rašínově nábřeží. "Rozhodně se nedá říci, že by oproti předchozím letům ta návštěvnost klesla, naopak by se dalo říci, že mírně stoupá."

V minulosti byla na trzích zaznamenána řada nešvarů, například ve formě překupníků vydávajících své zboží za autentické produkty přímo z farem. "Podle mých informací či osobních zkušenosti nekvalitní trhy postupně ztrácejí dodavatele i zákazníky a zanikají, drží se ty poctivé," řekla Krbcová. Přesto se ale podle ní nedostatky například ve formě nedodržování hygienických pravidel prodeje najdou. O tom svědčí také nálezy dozorových orgánů. Z některých trhů, původně koncipovaných a proklamovaných jako farmářské, se postupem času staly trhy trochu jiného charakteru. "Rezignují na podmínky farmářského trhu a většinou toto označení již ani neužívají, prodávají například potraviny různého původu, ale i jiné zboží," poznamenala.

Zvýšený zájem Čechů o farmářské produkty je patrný od roku 2010, kdy se nejprve dostaly do povědomí farmářské trhy v Praze, poté se začaly rozšiřovat do desítek míst po celé zemi. Později k nim přibyly i kamenné obchody. Těch server Vitalia eviduje v ČR okolo pěti desítek.

Podle spolumajitele konceptu farmářských prodejen Náš grunt Aleše Kotěry je tento počet ještě vyšší. Převážně na bázi franšízinku fungující síť má nyní 25 prodejen. Tento počet plánuje do dvou až tří let zdvojnásobit, chystá se také k expanzi na Slovensko. Další síť farmářských prodejen, Sklizeno, plánuje v příštím roce v Praze a Brně otevřít první farmářské supermarkety s prodejní plochou 300 až 400 metrů čtverečních.

"Farmářské trhy a supermarkety oslovují specifickou skupinu zákazníků, která klade vysoký důraz na kvalitu zboží a je málo cenově citlivá," řekl již dříve Pavel Cabal ze společnosti Incoma GfK. "Tento zákaznický segment ovšem tvoří jen malou část trhu," upozornil.

Odborník na maloobchod ze společnosti PwC Audit Pavel Kulhavý vidí celkovou roli farmářských obchodů jako doplňkovou. "Pokud se řetězce z jejich popularity poučí a přizpůsobí svou nabídku, tak pro ně nepředstavují výraznou konkurenci," řekl. Řada odborníků však poukazuje na pozitivní působení farmářských trhů a obchodů na velké obchodníky, z nichž některé již tento trend přiměl k prodeji kvalitnějších potravin a především většímu podílu lokálních produktů.