Finanční správa loni prominula daně za 5,82 miliardy korun, což je ve srovnání s předchozím rokem nárůst o 192 procent. Zároveň finanční úřady prominuly i příslušenství daně, tedy úroky z prodlení a penále, za 4,97 miliardy korun. To je meziroční nárůst o 163 procent.
Vyplývá to z údajů Finanční správy, o kterých informoval deník E15. Podle deníku jde o nejvyšší částky od začátku ekonomické krize v roce 2008. Valná většina objemu prominutých daní je za porušení rozpočtové kázně.
Daně může podle zákona prominout zcela nebo částečně pouze ministr financí, a to pouze z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, nebo při mimořádných, zejména živelných událostech. "Správním rozhodnutím ministra financí v roce 2014 bylo prominuto zhruba 190 tisíc korun, kdy se jednalo o dvě žádosti podané na ministerstvo financí před rokem 2010 podle institutu prominutí daně, který je již čtyři roky zrušen," uvedlo ministerstvo.
Odvody za porušení rozpočtové kázně se na celkovém prominutí daně podle Finanční správy podílely 87,3 procenta, tedy 5,1 miliardy korun. V tomto případě rozhoduje Generální finanční ředitelství, nikoli ministr financí. Porušením rozpočtové kázně je neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků z rozpočtu územně samosprávných celků, tedy například obcí nebo krajů. Neoprávněným použitím je každé použití v rozporu se zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím, kterým byly peněžní prostředky poskytnuty. Dalším případem neoprávněného použití je také situace, kdy nelze prokázat, jak byly peněžní prostředky použity.
Finanční úřad přitom ze zákona musí při porušení rozpočtové kázně nebo jakékoli podmínky poskytnutí dotace vyměřit takový odvod v plné výši zpět včetně penále. "Drtivá většina případů, kdy došlo k prominutí odvodu, se týkalo administrativního pochybení, kdy prokazatelně nedošlo k žádnému zneužití finančních prostředků (dotace) a žádné ztrátě pro veřejné rozpočty a daňové poplatníky," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Mezi takové případy patří například pozdní dodání vyžadovaného dokumentu nebo například zpoždění kolaudace stavby.
"Nárůst lze vysvětlit například rozhodnutím Evropské komise z prosince roku 2013, které upravuje výši finančních oprav za pochybení příjemců dotací z evropských prostředků," řekla deníku E15 mluvčí Generálního finančního ředitelství Linda Paterová.
V případě samotných daní bylo nejvíce peněz loni prominuto u daně z příjmu právnických osob, a to 718 milionů korun. O rok dříve to byly dva miliony korun.
