Průměrné úrokové sazby hypoték v září lehce klesly na 3,00 procenta. V srpnu byly na 3,01 procenta. V červnu byly na 2,95 procenta, což byla nejnižší hodnota za dobu sledování ukazatele. Vyplývá to z údajů Fincentrum Hypoindexu. Index sleduje od roku 2003 průměrnou úrokovou sazbu hypoték bez ohledu na dobu fixace.
V září stouply objemy hypoték zhruba o dvě miliardy na 14,221 miliardy korun. První poprázdninový měsíc nalákal do bank přibližně o tisícovku klientů víc, než tomu bylo v srpnu. Tento trend je ale běžný. Lidé si rádi užívají sluníčka a pak, když padne první podzimní listí, vrátí se do reality a začínají řešit například právě hypoteční úvěr.
Výjimkou byl rok 2012, kdy si banky pro nové klienty přichystaly spíš letní hypoteční akce a úrokové sazby měly klesající tendenci. Nyní některé banky v září své bonusové akce ukončily, ale jiné naopak s podzimem vytáhly své trumfy a pustily se do různých slev.
Letošní září podle generálního ředitele Hypoteční banky Jana Sadila navázalo na silné letní měsíce, které se díky nízkým úrokovým sazbám nesly v duchu velkého zájmu klientů o hypoteční úvěry. "Zatím nevidím důvod, proč by se tento trend měl měnit, nicméně svou roli na konci roku může sehrát připravenost a reakce bank na nový občanský zákoník," dodal.
"Na trhu s hypotékami se nic neděje, sazby dlouhodobě stagnují a není zde prostor pro další výrazný pokles. I v dalších měsících lze proto očekávat stagnaci," komentoval výsledky Miroslav Hájek z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.
Ani hypoteční specialista poradenské firmy Partners Josef Uchytil do konce roku neočekává výraznější pohyb sazeb. Prázdninové akce vystřídaly ty podzimní, mezibankovní sazby stagnují a neexistuje objektivní důvod k jejich navyšování. Mnohem zajímavější bude podle něj sledovat to, jak si banky poradí s přechodem na nový občanský zákoník, především u výstaveb.
Průměrné sazby se již třetí měsíc drží na tříprocentní hranici. "Vzhledem ke stabilní ceně zdrojů nemají důvod růst, ale do dalšího vyostřování konkurenčního boje se banky nehrnou. Ačkoliv ze zemí západní Evropy víme, že sazby by při této ceně zdrojů mohly být i o půl procentního bodu níže, asi by to nebyl žádoucí krok z hlediska mateřských společností českých bank, pro které jsou zisky z ČR stále vítaným vylepšením vlastního kapitálu," uvedl analytik Fincentra Josef Rajdl. Navíc by se podle něj tento krok asi nelíbil ani ČNB, která dostatečné úrokové marže pro zohlednění potenciálních rizik považuje za jednu ze známek stability sektoru.
