Premiér Petr Nečas (ODS) se zapojil do penzijní reformy, když na konferenci v Lichtenštejnském paláci podepsal žádost o vstup do nového spořícího pilíře. "Zvolil jsem konzervativní fond," řekl. Důvodem je prý jeho věk. Které penzijní společnosti se upsal, neuvedl.
Bez reformy penzijního systému se ČR kvůli vývoji populace neobejde, řekl také v úterý na konferenci Budoucnost českého penzijního systému premiér. Alternativa by podle něj byla bolestivější, představovala by jen zvýšení daní či snížení důchodů o třetinu. Vláda zavedla druhý pilíř penzijní reformy od ledna 2013, jeho rozjezd se potýká s malým zájmem lidí.
"Změny v demografické struktuře obyvatelstva ukazují, že se něco s penzemi udělat musí," uvedl Nečas. Současný průběžný systém podle něj připomíná pyramidovou hru. Zejména mladí lidé by se bez reformy dočkali jen velmi nízkých penzí, dodal.
Nečas upozornil na to, že zapojení do druhého pilíře se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí vyplatí asi polovině lidí. "Není pravda, že se druhý pilíř vyplatí jen vysokopříjmovým skupinám," podotkl. Podle jiných studií je ale druhý pilíř výhodný jen pro menší část lidí, zejména ty mladší a s nadprůměrnými příjmy.
Premiér několikrát připomněl, že občané mají ve druhém pilíři nárok na tři procenta od státu, pokud přispějí dvěma procenty vlastními. "Dostávám přímo k dispozici část státních peněz, to je velká výhoda proti dalším instrumentům," řekl premiér a s úsměvem dodal, že lidé tak mají možnost "obrat Nečase a (ministra financí Miroslava) Kalouska".
Premiér se při podpisu svého vstupu do druhého pilíře rozhodl pro konzervativní fond. "Já jsem od nejmladšího věku byl veden k zabezpečení ve stáří především svým dědečkem, který mi říkal: 'Mladí ležáci, staří žebráci'," řekl při podpisu.
Reforma penzí, včetně změn v průběžném i třetím pilíři, podle Nečase sníží státní dluh. Schodek důchodového účtu nyní činí 50 miliard ročně, bez zavedení reformy by prý hrozil deficit 150 miliard korun ročně. Reforma umožňuje dlouhodobou udržitelnost financování systému, poznamenal Nečas. Opozice ale tvrdí opak.
Premiér si podle svých slov dovede představit v budoucnu povinné spoření na penzi ve druhém pilíři, jak navrhovala pro současnou reformu většina členů Národní ekonomické rady vlády. "Nyní na to ale není zralá doba. Stejně by se povinné spoření překlopilo zpět na dobrovolné," podotkl. Také by prý časem mohlo dojít ke změně parametrů systému.
Cílem vlády je, aby do třiceti let mělo dodatečný důchod ze soukromého spoření 50 procent občanů. Tento dodatečný důchod by dosáhl alespoň čtvrtiny až třetiny státního důchodu. "Reforma zvyšuje zásluhovost i individuální odpovědnost," uvedl Nečas.
Za první čtyři měsíce vstoupilo do druhého pilíře penzijního systému 31 985 lidí. Penzijní společnosti očekávaly, že to do konce června bude asi půl milionu lidí. Na konci prvního pololetí mají všichni starší 35 let poslední šanci na rozhodnutí, jestli důchodové spoření využijí, nebo ne.
Výhodné pro bohatší?
Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při institutu CERGE-EI se vyplatí polovině mužů a 30 procentům žen. Výhodnější je pro bohatší. Profesor soukromé Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek ale tvrdí, že reforma je nevýhodná skoro pro všechny. Kvůli ní budou chybět ve státním systému peníze na penze, takže do něj pak budou muset všichni platit vyšší odvody.
Do druhého pilíře je od ledna možné přesměrovat tři procentní body z odvodů na sociální pojištění a přidat dva body ze svého příjmu. Ve třetím pilíři si v penzijním připojištění se státním příspěvkem, které funguje od roku 1994, spoří na penzi přes pět milionů Čechů.
