Rčení o tom, že řemeslo má zlaté dno, zřejmě neplatí. I přes občasné tirády zaměstnavatelů, že se nedostává kvalifikovaných vyučených lidí, čísla říkají něco jiného. Na Úřadu práce totiž v srpnu byli nejčastěji nahlášeni lidé se středním odborným vzděláním a výučním listem.
Podle údajů úřadu totiž bylo na konci srpna bez práce téměř 535,3 tisíce lidí. Z nich bylo 194,5 tisíce pouze vyučeno (bez maturity). Tvořili tak 36,5 procenta celkového počtu nezaměstnaných. Vyučených s maturitou pak Úřad práce evidoval 23,7 tisíce, což znamená 4,5 procenta z celkového počtu lidí bez práce.
Zaměstnavatelé přitom dlouhodobě říkají, že na českém pracovním trhu se nedostává technicky vzdělaných a manuálně pracujících lidí. "Z hrubých čísel, která se týkají středních škol, vyplývá, že přebývají absolventi ve většinou nástavbových oborech podnikání, gastronomie, hotelnictví, turismus, zemědělství, lesnictví a osobní služby. Nadbytek absolventů také je v uměleckých oborech, což jsou sice obory atraktivní, ale dá se předpokládat, že žáci uplatnění nezískají. Naopak by měli najít uplatnění všichni žáci po vyučení," tvrdil před časem on-line deníku TÝDEN.CZ Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy.
"Třeba v Německu začínají chybět manuálně pracující a střední technická skupina pracovníků. Objevuje se smutný trend, kdy nám německé firmy přetahují nejenom absolventy, ale už i žáky středních škol, aby šli studovat do zahraničí," mínil Rathouský.
Podle mluvčí Úřadu práce Kateřiny Beránkové je nepoměr mezi počtem nezaměstnaných lidí s výučním listem a tvrzeními zaměstnavatelů dán například tím, že nabídka škol neodpovídá poptávce zaměstnavatelů. Podobně je to i se strukturou nezaměstnaných v jednotlivých regionech. "Navíc si lidé v České republice nezvykli stěhovat se za prací. Takže v určitém regionu je třeba poptávka po určité profesi. Můžeme na ni mít dostatek uchazečů, ale ti většinou bydlí v jiném regionu a stěhovat se jim nechce," dodává Beránková. Mnoho lidí navíc prý není ochotných se dále rekvalifikovat a změnit povolání.
Zájem je o zedníky, prodavače či kosmetičky
Druhou nejpočetnější skupinou nezaměstnaných byli na konci minulého měsíce lidé se základním vzděláním. Práci hledalo 146 tisíc z nich. Na celkovém počtu tak měli podíl 27,4 procenta. Vysokoškoláků bylo na úřadu práce evidováno 41,4 tisíce. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných byl 7,8 procenta.
Jak bylo uvedeno, k 31. srpnu 2014 evidoval Úřad práce celkem 535 225 uchazečů o zaměstnání. Volných míst pak podle jeho údajů bylo 54 724. Zaměstnavatelé měli největší zájem o pomocné pracovníky ve stavebnictví a v rostlinné výrobě, zedníky, manipulační dělníky, pracovníky v gastronomii, prodavače, policisty, všeobecné administrativní pracovníky, ostrahu objektů, operátory call center, uklízeče, šičky, kosmetičky, obchodní zástupce, skladníky, kamnáře, dlaždiče, tesaře, truhláře, elektrikáře nebo řidiče nákladních automobilů a autobusů.
"Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory, například obráběčích kovů, zámečnících, svářečích a řezačích plamenem, seřizovačích, montážních dělnících a obsluze CNC či důlních strojů," uvedla Beránková. Uplatní se podle ní také IT specialisté, grafici, strojírenští technici, pracovníci v marketingu, ve zdravotnictví i v sociální oblasti. Přednost dávaly firmy proškoleným specialistům s praxí.
