Domácím financím v Česku vládnou oba partneři takřka rovným dílem. Společně o nich rozhodují v celé polovině českých rodin. Muži mají hlavní slovo ve třech z deseti případů, ženy vládnou čtvrtině rodinných pokladen. Na účtu však mají muži v průměru o polovinu více peněz než ženy, vyplývá z průzkumu UniCredit Bank mezi 840 respondenty.
Banku, která se o jejich finance postará, vybírají podle 47 procent dotázaných rovněž společně oba partneři. Data o používání bankovních produktů však naznačují, že postavení obou partnerů ve financích ještě zcela rovné není. Například na svém běžném účtu mají muži v průměru o 47 procent financí více než ženy. "Odpovídá tomu i měsíční obrat, který je na účtech s mužským majitelem o padesát procent vyšší. Ženy méně využívají i další produkty. Průměrně si půjčují méně často, a pokud se k tomu odhodlají, tak o 20 tisíc korun nižší částky," uvedl mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.
Zatímco průměrný úvěr u mužů přesahuje 190 tisíc korun, u žen to je 170 tisíc. Podobná situace je u kontokorentů, které pánové využívají o třetinu více. Také hypotéky jsou spíše mužskou záležitostí, nejčastěji o ni však partneři žádají společně (46 procent). "Naše statistiky přes výsledky průzkumu ukazují, že domácímu rozpočtu stále vládnou spíše muži. Častěji na ně připadá i povinnost vyřídit administrativu nebo žádat o úvěr.
Zajímavá je i situace u kreditních karet, kde v útratě opět vedou muži. Není to ale dáno tím, že by zásadně více utráceli. "Pánové ale často zřizují kreditní karty pro své partnerky pod svým jménem nebo zaplatí společný účet třeba v restauraci," dodal Plocek.
Jedním z důvodů, proč muži vedou bankovní statistiky, mohou být přetrvávající rozdíly mezi oběma pohlavími ve mzdách. Podle údajů Eurostatu vydělávají české ženy v průměru o 22 procent méně než muži. To je po Estonsku a Rakousku třetí největší hodnota v Evropě. Za posledních pět let se navíc rozdíl ve mzdách nesnížil ani o procento.
Nezaměstnanost u žen
Ženy mají také ztížený přístup na pracovní trh, jejich nezaměstnanost je bezmála o dvě procenta vyšší než u mužů. Ekonomicky aktivních je jich tak jen 82 procent. Chybí především nabídka zkrácených pracovních úvazků, které umožňují lépe skloubit práci s rodinným životem. Zatímco v západoevropských zemích jich využívá třetina až polovina všech žen, v Česku je to pouhých osm procent. Z mužů pak zkrácenou pracovní dobu využívá pouze jediné procento.
Rodinný život naopak komplikuje práce na směny. Češky ve směnných provozech pracují až dvakrát častěji, než je v Evropě běžné (28 procent). V průměru tak v zaměstnání stráví 40,5 hodiny týdně, nejvíce v zemědělství (42,4 hodiny), službách (42,3 hodiny) a informačních technologiích (41,6 hodiny).
