Propast mezi výdělky žen a mužů se s vyššími pozicemi a vyšším vzděláním ještě zvětšuje. Zatímco ženy s maturitou si vydělají v průměru o pětinu méně než stejně vzdělaní muži, vysokoškolačky dostávají průměrně už o třicet procent méně peněz než vysokoškoláci. Výsledky analýzy představily na tiskové konferenci zástupkyně společnosti Gender Studies.
Ženy se základní školou vydělávají v průměru o 19 procent méně než muži, se středním vzděláním bez maturity o 26 procent a s maturitou pak o 20 procent. Výdělky absolventek vyšších odborných škol a bakalářek jsou o čtvrtinu nižší než příjmy stejně vzdělaných mužů, u vysokoškolaček a vysokoškoláků činí rozdíl 30 procent. Na vedoucích pozicích se podle Volejníčkové příjem žen a mužů liší o 27 procent. Zatímco muž si přijde v průměru na téměř 63 tisíc korun hrubého, žena na necelých 46 tisíc korun. Ve službách, kde jsou mzdy nižší, je rozdíl 16 procent. Muž má v průměru kolem 19 tisíc korun, žena 16 tisíc korun.
Za nižším příjmem žen je mimo jiné právě to, že pracují většinou v hůře placených oborech. Zaměstnavatelé se také obvykle drží zažitých představ - ženy berou jako pečovatelky, muže pak jako živitele. Ženám tak při nástupu rovnou dají nižší plat. Roli hrají ale i částečné úvazky a mateřství. "Kvůli dětem ženy na několik let vypadnou z trhu práce. V některých profesích je to smrtící, například pro lékařky či vědkyně. Po návratu z rodičovské musejí začínat od začátku," uvedla autorka analýzy Romana Volejníčková ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Největší rozdíl v průměrných výdělcích žen a mužů je ve věkové skupině od 35 do 44 let. Dosahuje 29 procent. Mezi 25 a 34 lety je to 12 procent, mezi 45 a 54 lety pak 23 procent.
Podle Kláry Cozlové Čmolíkové ze společnosti Gender Studies se ženy po pár letech péče o děti vracejí na místo za stejný plat, jaký měly předtím. Jejich kolegové si mezitím polepšili. Pracovnice, které byly na rodičovské, už je pak většinou platově nikdy nedoženou.
V návratu na trh práce mají matkám pomoci částečné úvazky. Ve srovnání s jinými státy se v Česku využívají málo. Loni tak pracovala asi desetina zaměstnaných žen a 2,5 procenta mužů. "Částečné úvazky nejsou úplně řešením. Původně to byla svobodná volba k zajištění péče, je pak ale těžké z této formy práce vystoupit a získat zase vyšší úvazek. Zaměstnavatelé si zvykli na to, že dostanou víc práce za méně peněz," uvedla Cozlová Čmolíková. Dodala, že nižší výdělek se promítá do nižšího sociálního zajištění a do nižších důchodů. Při částečném úvazku navíc žena většinou nedosáhne na firemní benefity a nemůže pomýšlet na povýšení.
Podle zástupkyň společnosti Gender Studies by ke zlepšení situace a ke snížení rozdílů přispěl mimo jiné dostatek školek pro malé děti, aby se matky mohly brzy vracet do práce. Prospěla by také podpora zaměstnavatelů, pokud budou rodiče zaměstnávat. Aktivnější by prý ale měly být i ženy. Měly by se snažit dřív vrátit do zaměstnání a měly by se také naučit říkat si o vyšší plat.
